Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
Kostel sv. Petra a Pavla patří k nejvýraznějším místům historické Bíliny. Jeho příběh sahá až ke kronikářské zprávě o události z roku 1061, dnešní podobu však utvářely pozdější přestavby i požár města. Další střípky minulosti přinesl archeologický výzkum v okolí chrámu.
Mezi nejpozoruhodnější předměty Síně selských tradic v Polici patří mapa obce z roku 1600 a kožený kněžský ornát vyšívaný zlatem. Obecní expozice sídlí v někdejším vrchnostenském zájezdním hostinci, který dnes slouží jako kulturní dům, a připomíná dějiny i každodenní život místních.
Slaný nabízí na jedné vycházce středověkou bránu, příběhy někdejší koleje a klášterního areálu i otevřenou krajinu za městem. Cesta pokračuje lokalitou označovanou jako vinice ke kostelu sv. Václava v Ovčárech; kdo chce výlet zakončit aktivněji, může zamířit do městského aquaparku.
Na náměstí Na Podkově stojí barokní radnice, jejíž cibulovitá věž patří k nejvýraznějším orientačním bodům Bystrého. Její příběh začal už v 16. století a její okolí si pro natáčení vybral také režisér Vojtěch Jasný.
U kostela sv. Martina stojí věž, která kdysi pomáhala hlídat Strážnici před nájezdy z Uher. Po požáru přišla o část výšky, její zvon Svatý Josef však přečkal rekvizice obou světových válek. Dnes láká také vyhlídkou na město, Pomoraví a za dobré viditelnosti i vzdálenější krajinu.
Barokní kostel sv. Víta v Častolovicích stojí na místě staršího chrámu, jehož existence je doložena už ve 14. století. Co přesně se z gotické stavby dochovalo a komu byla zasvěcena, ale není zcela jasné. Právě rozdíl mezi známou historií místa a nezodpovězenými otázkami dělá z kostela zajímavou zastávku.
V horní části Zásmuk stojí raně barokní klášter, v němž se potkává výrazná architektura s mimořádně uceleným souborem historického vybavení. Jeho příběh připomíná šternberskou rodovou tradici i dramatické chvíle, které řeholní komunitu zasáhly ve 20. století.
V Kozojedech u Žlunic stojí roubený kostel svatého Václava, jehož počátky sahají do závěru 17. století. Vedle samotné dřevěné stavby láká také barokní řezbářská výzdoba, tradičně spojovaná s rokem 1722 a připisovaná Braunově dílně.
Na první pohled je to barokní kostel v horském městě. Jeho interiér ale skrývá neobvyklý strop zvaný česká placka a jeho dějiny odrážejí proměny Božího Daru: od protestantské hornické obce přes poválečné opuštění až po obnovu dokončenou v roce 1990.
Hrádek nad Nisou nabízí víc než cestu k česko-německo-polskému Trojmezí, vzdálenému přibližně dva kilometry od města. V historickém centru můžete sledovat stopy středověku, renesance i baroka a výlet doplnit návštěvou nedalekého hradu Grabštejn.
Na první pohled nenápadný kostel v Martinské ulici ukrývá příběh středověké osady, městských hradeb i okamžiku, který se stal důležitým pro českou reformaci. Sv. Martin ve zdi však zažil také požár, zrušení i proměnu ve skladiště, byty a obchody.
Mimořádná prohlídka zámku Slatiňany zavede návštěvníky také do prostor, které obvykle zůstávají skryté. S kastelánem Jaroslavem Buštou projdou reprezentačními i soukromými pokoji někdejší knížecí rodiny a obnovenou chodbou zamíří do panské oratoře kostela sv. Martina.