Na Staroměstské mostecké věži se český lev neobjevuje jen jako znak vytesaný do kamene. Je součástí výtvarného programu, který lze číst jako obraz českých zemí a panovnické moci. O pár kroků dál, u sochy Bruncvíka na Karlově mostě, se tentýž motiv proměňuje v postavu středověkého příběhu. Právě spojení těchto dvou míst ukazuje, jak se státní symbolika potkává s městskou legendou.
Lev ve společnosti orlice
Stačí se zastavit na východním, staroměstském průčelí mostecké věže a prohlédnout si sochařskou výzdobu. Mezi nejníže umístěnými postavami je lev, který požírá kýtu. Výše na průčelí se nachází český lev nad svatováclavskou orlicí. Nejde tedy o osamocený znak, ale o motivy zasazené do širšího celku, v němž se připomínají země a symboly spojené s českým královstvím.
Prague City Tourism upozorňuje také na zajímavou hru světla: 15. června, na svátek svatého Víta, má stín lví hlavy dopadat na orlici. Vykládá ji jako symbolické spojení Čech a Moravy. Tento význam je vhodné chápat jako výklad, nikoli jako bezpečně doložený záměr středověkých stavitelů. I bez něj je ale průčelí pozoruhodné tím, kolik významů dokáže soustředit do několika kamenných postav.
Podoba znaku a otázka dvou ocasů
Českého lva známe z malého státního znaku: na červeném štítě stojí stříbrný lev ve skoku, se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Má dva ocasy. Ve velkém státním znaku zastupuje Čechy v prvním poli a ve čtvrtém symbolizuje republiku jako celek; další pole patří Moravě a Slezsku. Znak tak propojuje konkrétní historickou zemi s dnešním státem.
Dva ocasy jsou nepřehlédnutelnou součástí ustálené podoby českého znaku, jejich historický původ ale zdejší památky samy o sobě nevysvětlují. Kolem jejich vzniku se tradují různé příběhy, žádný z nich proto není namístě vydávat za ověřené vysvětlení. Zajímavé je spíše sledovat, jak se tento výrazný symbol opakuje na místech, která po staletí utvářela obraz Prahy.
Bruncvík a lev z pověsti
Na Karlově mostě, na pilíři na straně Kampy, stojí Bruncvík. Prague City Tourism ho označuje za 31. sochu mostu. U jeho nohou leží lev, který odkazuje k pověsti o hrdinovi, jenž měl přivést lva do českého znaku. V příběhu Bruncvík pomůže zvířeti v boji se sedmihlavou saní. Lev ho pak doprovází a nakonec se s ním vrátí do Prahy.
Je to působivá legenda, nikoli historický doklad o tom, jak český státní znak skutečně vznikl. Pověst však pomáhá pochopit, proč se lev v českém prostředí stal víc než heraldickým zvířetem: získal vlastní příběh a hrdinu, s nímž si ho lze spojit. Kamenná socha na mostě tak zachovává obraz, který si návštěvníci mohou snadno zapamatovat, i když jeho děj nelze zaměňovat za doložené dějiny znaku.
Procházka, která propojí dějiny a legendu
Obě zastávky lze spojit při krátké procházce Starým Městem přes Karlův most. Na věži se vyplatí chvíli hledat jednotlivé postavy a vnímat jejich vzájemné umístění; u Bruncvíka pak sledovat, jak se heraldický motiv mění v součást vyprávění. Sochařská výzdoba mostecké věže vznikala přibližně v letech 1380 až 1400. Při výměně v roce 2006 byly některé sochy, včetně lva, nahrazeny kusy z hořického pískovce. Původní historické sochy jsou podle Prague City Tourism uloženy v Lapidáriu Národního muzea.
Staroměstská mostecká věž umožňuje prohlédnout si lví výzdobu zblízka; aktuální přístup a provozní podmínky je dobré před návštěvou ověřit. Největší odměnou ale může být samotné srovnání: na jednom místě lev vystupuje jako součást státního obrazu, na druhém jako společník legendárního hrdiny. Praha tak nabízí názornou připomínku, že symboly přežívají nejen v úředních znacích, ale také v kameni a v příbězích, které si lidé předávají.