Jak se žilo v paláci, který nebyl jen domovem, ale také veřejným obrazem svého majitele? Právě na tuto otázku se zaměřuje dětská interaktivní prohlídka O šlechtě, šlechtění a jednom šlechtickém rodu. Děti při ní nemají zůstat pouze posluchači historického výkladu. Prostřednictvím aktivit a úkolů se mají podívat na barokní svět očima lidí, kteří v Clam-Gallasově paláci žili a přijímali v něm významné návštěvy.
Šlechta jako společenská role i rodinný příběh
Program přibližuje, co v barokní společnosti znamenalo šlechtické postavení. Nešlo jen o bohatství nebo honosné sídlo, ale také o rodový původ, reprezentaci a představu ušlechtilosti. Děti tak mohou přemýšlet, zda se člověk stává ušlechtilým pouze narozením, nebo také svými vlastnostmi a jednáním.
Téma se dá snadno propojit s rodinnou historií. Doprovodné vzdělávací materiály muzea například pracují s návrhem vlastního rodinného erbu. Děti při něm vybírají symboly a barvy, které vystihují jejich rodinu a její vlastnosti. K dispozici je také vystřihovánka kočáru s hrabětem a hraběnkou, která připomíná, jak důležitou roli hrála při životě aristokracie okázalost a slavnostní vystupování.
Palác plný bohů, fresek a zrcadel
Clam-Gallasův palác patří k vrcholným dílům pražské barokní architektury. Jeho stavba začala roku 1713 pro Jana Václava Gallase, císařského diplomata a nejvyššího maršálka Českého království. Návrh reprezentativního sídla připravil vídeňský dvorní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu.
Na výzdobě se podíleli sochař Matyáš Bernard Braun a italský malíř Carlo Innocenzo Carlone. Braunova dílna vytvořila mimo jiné sochy na průčelí a hlavním schodišti, zatímco Carloneho fresky přinášejí výjevy z antické mytologie. Návštěvníci zde potkají například Jupitera, Venuši, Marta, Bakcha, Merkura nebo Lunu. Nad schodištěm se rozvíjí výjev Triumfu boha Hélia.
Důležitým prostorem je Mramorový sál, označovaný také jako Bílý, Zlatý nebo Slavnostní sál. Místnost o rozměrech přibližně 12,5 krát 11 metrů zdobí zrcadla a křišťálové lustry. Sloužila mimo jiné jako taneční sál a dodnes dobře ukazuje, jak měla barokní reprezentace působit na hosty.
Od Gallasů ke Clam-Gallasům
Po smrti Jana Václava Gallase v roce 1719 pokračoval ve stavbě jeho dědic Filip Josef. Když rod Gallasů v roce 1757 vymřel, přešel palác na Kristiána Filipa z Clamu. Spojením obou rodových jmen vzniklo označení Clam-Gallasové.
Palác během své historie hostil významné osobnosti. Podle materiálů Muzea Prahy jej navštívili například Josefína Dušková a Ludwig van Beethoven. U Wolfganga Amadea Mozarta se jeho případné vystoupení uvádí opatrněji jako možná návštěva. Později se s místem spojil také Franz Kafka, který zde po právnických studiích nastoupil jako praktikant.
Zajímavostí pro děti může být i zázemí paláce. V kočárovnách a stájích v areálu bývalo podle edukačních materiálů až 40 koní a několik kočárů. Palác tak nebyl jen řadou reprezentačních sálů, ale fungoval jako rozsáhlé hospodářské a společenské centrum.
Prohlídka před návštěvnickou proměnou paláce?
Muzeum Prahy uvádí termín prohlídky na sobotu 29. srpna 2026 od 10 hodin. Starší detail stejnojmenného programu počítá s délkou 90 minut, věkem dětí od 7 do 12 let, skupinou nejvýše 15 dětí a vstupným 100 korun za dítě. Jeden dospělý doprovod má být zdarma. Tyto údaje se však vztahují k dřívějšímu termínu, a před návštěvou je proto nutné ověřit jejich aktuální platnost.
Ještě důležitější je ověřit samotné konání akce. Oficiální informace současně upozorňují, že palác má být od 19. srpna 2026 uzavřen kvůli filmovému natáčení a následné přípravě nové expozice Palác skla. Termín dětské prohlídky tak může být v kalendáři uveden chybně nebo se jeho režim mohl změnit. Aktuální informace poskytne pokladna paláce na telefonu 605 488 064, případně organizátor na e-mailu gausova@muzeumprahy.cz.
Pokud se program uskuteční, nabídne dětem neobvyklou cestu do minulosti: místo memorování letopočtů budou číst palác z jeho soch, fresek, sálů a rodových symbolů. Clam-Gallasův palác tak může fungovat nejen jako památka, ale také jako názorná učebnice toho, jak baroko přemýšlelo o moci, kráse a společenském postavení.