V podzemí Nevřeně se dochoval labyrint chodeb, v němž se kaolin dobýval už v 19. století. Dnes je bývalý důl součástí návštěvnického konceptu Nevřeňské POD ZEMÍ a během komentované prohlídky ukazuje nejen historii těžby, ale také konkrétní stopy po lidech, kteří v náročných podmínkách horninu dobývali a dopravovali na povrch.
Důl vznikal ručně, později pomáhala lokomobila
Podle dostupných místních podkladů začal těžbu v Nevřeni v roce 1870 podnikatel Schüss. Provoz později několikrát změnil majitele a v roce 1884 jej získal Leo Wedeles, který si později změnil jméno na Wedel. Těžba skončila v roce 1897. Zařízení dolu bylo následně rozebráno a přemístěno do nedalekých Ledců, kde měl nový majitel výhodnější podmínky.
Nejstarší dobývání pravděpodobně probíhalo ručně. Později se při práci uplatnila koňská síla a po roce 1884 také mechanizace. V dole vznikla široká transportní štola s dvojkolejnou úzkokolejkou. Vytěžený materiál v huntech po kolejích poháněla parní lokomobila. Denní produkce se podle historických údajů pohybovala přibližně mezi dvěma a třemi vagony a kaolin putoval přes Kozolupy a Třemošnou k železnici.
Kaolin ukrytý v arkóze
Nevřeňské ložisko nebylo tvořeno čistým kaolinem. Cenná surovina se nacházela v arkóze, hornině podobné pískovci. Vytěžený materiál se proto musel drtit, rozplavovat a dále zpracovávat. Výsledný kaolin nacházel využití například při výrobě hrubé keramiky, dlaždic a obkládaček.
Podzemní prostory připomínají spíše rozměrné sály než úzké štoly. V některých místech dosahují výšky až 12 metrů a šířky až 8 metrů, přičemž rozměry se podle konkrétní části dolu liší. Celý systém chodeb má podle obecních podkladů přibližně 1 300 metrů, návštěvníkům je zpřístupněna zhruba sedmisetmetrová část.
Stopy horníků zůstaly na stěnách
Jedním z nejzajímavějších prvků prohlídky jsou otisky někdejší práce. Na stěnách jsou patrné záseky po ručním kopání, na stropech se zachovaly pravděpodobné stopy po očazení karbidovými lampami. V jedné z chodeb návštěvníci najdou také hornický znak se zkříženým mlátkem a želízkem a nápisem D. J. 1891.
Důl je podle obecního dokumentu kulturní památkou a významnou industriální památkou Plzeňského kraje. Veřejnosti se otevřel v červnu 2019. Přístupový portál vznikl také v souvislosti s natáčením pohádky Čertí brko, jejíž pekelné scény se v nevřeňském podzemí natáčely. Filmové využití je však jen jednou z vrstev místa – hlavní hodnotu představuje dochované hornické a průmyslové dědictví.
Prohlídka začíná u vstupu do podzemí
Samostatný termín komentované prohlídky je naplánován na sobotu 31. října 2026 od 13:00. Sraz není u Centra Caolinum, ale přímo u vstupu do dolu. Z návštěvnického centra v Nevřeni vede ke vstupu značená naučná stezka; pohodlná chůze trvá přibližně 20 až 30 minut. Samotná prohlídka zabere necelou hodinu.
V dole se po celý rok drží teplota kolem 10 °C. Hodí se proto teplejší oblečení a pevná obuv, které nevadí případné ušpinění. Ochrannou přilbu návštěvníci dostanou u vstupu. Podzemí není bezbariérové a děti mladší čtyř let do něj nesmějí. Zvířata nejsou povolena s výjimkou asistenčních psů.
Vstupenky se neprodávají přímo u dolu, ale prostřednictvím návštěvnického zázemí v Centru Caolinum Nevřeň na adrese Nevřeň 136. O konkrétních termínech a dostupnosti je vhodné informovat se předem u provozovatele, protože program i podmínky návštěvy se mohou měnit. Při pohybu v podzemí je nutné řídit se pokyny průvodce a návštěvním řádem; fotografování se stativem ani pořizování audio a videozáznamů není dovoleno.