Filmová krajina Českého Švýcarska má i svou žižkovskou stopu. V přírodě kolem Dolského mlýna se natáčel film Jan Žižka, známější jsou však zdejší pohádkové asociace: zřícenina se objevila v Pyšné princezně a také ve filmu Peklo s princeznou. Při výletu je dobré rozlišovat mezi okolní krajinou a samotnými ruinami — bez bližšího potvrzení nelze tvrdit, že se konkrétní scény Jana Žižky natáčely přímo u mlýna.
Od mlýna a pily k romantické zřícenině
Dolský mlýn leží v kaňonu Kamenice na soutoku s Jetřichovickou Bělou, v katastru Kamenické Stráně, která spadá pod obec Růžová. Nejstarší písemné zmínky o mlýně pocházejí ze 16. století. Areál nesloužil jen k mletí obilí pro okolní sídla, patřila k němu také pila. Dnes tu z někdejšího provozu zůstaly především části obvodových zdí, které v sevřeném údolí působí jako přirozená součást skalnaté krajiny.
Život místa se proměnil s rozvojem turistiky. Když se roku 1881 začalo plavit ve Ferdinandově soutěsce, začali do okolí přijíždět návštěvníci a u mlýna vznikl také hotel s restaurací. Později zájem o lokalitu utlumila druhá světová válka i konec plavby. Obilí se tu podle turistických informací mlelo naposledy v roce 1931. Zřícenina byla v roce 2007 prohlášena kulturní památkou.
Filmová stopa v krajině
Dolský mlýn si filmaři vybírali pro působivou kulisu, kterou vytváří řeka, les a zbytky starého areálu. Pyšná princezna z roku 1952 patří k nejvýraznějším filmovým připomínkám místa. Další stopu zanechalo Peklo s princeznou a film Jan Žižka, jehož natáčení se odehrávalo v krajině kolem mlýna.
Výlet tak může být příjemným hledáním známých obrazů, ne však návštěvou památníku spojeného s historickým vojevůdcem. Dolský mlýn není místem doložených událostí ze Žižkova života. Jeho přitažlivost spočívá hlavně v kontrastu mezi někdejším hospodářským zázemím, pozdějším výletním podnikem a dnešní tichou zříceninou. Filmové záběry mohou posloužit jako inspirace, krajinu ale stojí za to vnímat i bez nich.
Pěšky do údolí Kamenice
Jednou z možností je vyrazit z Jetřichovic po žluté turistické značce; cesta k mlýnu měří přibližně tři kilometry. Obec Růžová doporučuje také trasu z obce přes Kamenickou Stráň, odkud se pokračuje lesem do kaňonu Kamenice a dále směrem k Jetřichovicím. Jde o výlet pro zdatnější turisty, kteří počítají s lesním a kaňonovitým terénem.
Dolský mlýn nemá běžnou adresu ani jednoznačný příjezd autem. Je to pěší cíl v národním parku, proto si před cestou ověřte aktuální průchodnost stezek a případná omezení. Podmínky se mohou měnit a konkrétní trasu je vhodné volit podle vlastní zdatnosti. U zříceniny se držte bezpečně na přístupných místech: nestabilní zdivo není určeno k lezení.
Místo, kde se potkává příběh a příroda
Na návštěvě není nejdůležitější hledat co nejpřesnější filmové kulisy. Dolský mlýn nabízí především možnost představit si, jak se proměnil od mlýna a pily přes hostinec až po opuštěnou památku v chráněné krajině. Zbytky zdí připomínají lidskou práci, zatímco soutok a okolní kaňon určují dnešní podobu místa. Právě spojení historie, filmových stop a pěšího putování dělá z mlýna zajímavý cíl výletu v Českém Švýcarsku.