Jen málokterá technická památka v Česku spojuje hornickou historii s ochranou přírody tak výrazně jako Důl Jeroným u Rovné. V podzemí se dochovaly chodby, komory i stopy po ruční práci horníků, kteří zde dobývali cínovou rudu. Ve chvíli, kdy se návštěvnická sezona uzavře, se štoly mění v klidné zimoviště několika druhů netopýrů.
Podzemí vytvořené bez moderní techniky
Důl Jeroným je národní kulturní památkou a jedním z nejlépe zachovaných dokladů středověkého a raně novověkého hornictví. Pravděpodobně fungoval od 15. do 20. století, nejintenzivnější těžba ale probíhala do 17. století. Cínové ložisko nebylo mimořádně výnosné, a právě to zřejmě přispělo k tomu, že se podzemí uchovalo v rozsáhlé a poměrně autentické podobě.
Odhadovaná produkce se pohybovala přibližně mezi 500 a 700 tunami cínu. Horníci při práci používali želízka a špičáky, jejichž rýhy jsou ve skále patrné dodnes. Ve stěnách zůstaly také výklenky pro kahany a stopy po takzvaném sázení ohně. Při této technice se hornina zahřívala ohněm a následně rozrušovala.
Dochované prostory překvapí rozměry. Některé komory dosahují délky až třiceti metrů, šířky kolem deseti metrů a výšky přibližně osmi metrů. Dědičná štola Jeroným je zachována zhruba v délce 500 metrů, šachta má hloubku asi 35 metrů a historické dobývky zasahovaly přibližně 40 až 50 metrů pod zem.
Jeroným a zmizelé město Čistá
Důl neleží v izolované krajině bez příběhu. Nachází se u někdejšího královského horního města Čistá, známého také pod německým názvem Lauterbach. Město po druhé světové válce zaniklo a jeho pozůstatky dnes tvoří důležitou součást okolního historického kontextu.
Návštěva dolu tak není jen výpravou do technické památky. Podzemí připomíná celý hornický region, jehož život byl po staletí spojený s těžbou, zpracováním surovin a osídlením. Zatímco Čistá z krajiny téměř zmizela, Jeroným zůstal jako hmatatelný doklad práce lidí, kteří zdejší ložiska využívali.
V zimě patří důl netopýrům
Historická hodnota ale není jediným důvodem, proč je Důl Jeroným cenný. Jeho štoly patří k významným zimovištím netopýrů v západních Čechách. Z lokality je známo deset druhů. K početnějším patří například netopýr vodní, velký a řasnatý.
Ochrana těchto živočichů ovlivnila i zabezpečení vstupů. Místo neprůchodných uzávěrů byly použity mříže, kterými mohou netopýři prolétat, zatímco vstup nepovolaných osob je omezen. Na místě probíhá dlouhodobé sledování a také podzimní odchyty během takzvaného rojení neboli swarmingu. Tento monitoring se každoročně uskutečňuje od roku 2008; od roku 2014 jej doprovází také přednáška pro veřejnost.
Podzimní odchyt před vchody ovšem zachycuje jinou část života netopýrů než zimní sčítání v podzemí. Druh, který je při rojení početný, nemusí v dole později zimovat. Počty zvířat se navíc meziročně mění podle průběhu zimy, teplot a dalších podmínek.
Prohlídka s přilbou a světlem
Důl provozuje Muzeum Sokolov a přístupný je pouze s průvodcem. Návštěvníci dostávají ochrannou přilbu a osvětlení, přičemž prohlídka vyžaduje dobrou fyzickou kondici. Podzemí není bezbariérové, protože cesta vede prudce po schodech. Vstupní objekt má bezbariérový přístup i toaletu a po předchozí domluvě je možné nabídnout lidem, kteří do podzemí nemohou, virtuální prohlídku formou přednášky.
Základní návštěvnický okruh bývá v sezoně otevřen od května do poloviny října, obvykle od středy do neděle. Aktuální časy a podmínky je vhodné před cestou ověřit u Muzea Sokolov. Pro fyzicky zdatné návštěvníky od dvanácti let existuje také náročnější adrenalinový okruh, který vyžaduje předchozí rezervaci.
Důl Jeroným se nachází v místní části Podstrání na území obce Rovná. Nejjednodušší je přijet autem, parkování je podle dostupných údajů možné přímo u areálu. Kdo se zúčastní některého z programů věnovaných netopýrům, měl by počítat s večerním pobytem venku a vzít si baterku, pevnou obuv a teplé oblečení. V jediném místě se tu potkává industriální historie, zaniklá obec i živá příroda Slavkovského lesa.