Uprostřed historického centra Prahy působí Dům U Černé Matky Boží jako odvážný geometrický akcent. Stavba z roku 1912 se svými ostrými liniemi, výrazným portálem a kovanými detaily zřetelně odlišuje od okolní starší zástavby. Právě v tom spočívá její největší kouzlo: návštěva expozice Český kubismus začíná ještě před vstupem do muzea, při pozorování samotného domu.
Gočárův dům na místě staršího domu
Autorem stavby byl architekt Josef Gočár, který ji navrhl jako obchodní dům pro stavitele Josefa Herbsta. Nový objekt vyrostl na místě staršího barokního domu U Černé Matky Boží, známého také jako U Zlaté mříže. Z původní zástavby však nezmizelo všechno. Plastika Černé Matky Boží ze 17. století, podle níž dům získal své jméno, byla přenesena a začleněna do nároží nové budovy.
Gočár pracoval s kubistickým tvaroslovím velmi důsledně. Na domě se projevuje ve vstupním portálu, střešních vikýřích, balkonových zábradlích i kovaných mřížích. Výrazným prvkem je také mříž točitého schodiště. Objekt má železobetonový skelet a nepravidelný pentagonální půdorys, díky němuž se dokázal přizpůsobit složitému městskému místu.
Kubismus od nábytku po sklo
Stálá expozice Český kubismus, kterou provozuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze, ukazuje, že kubismus nebyl pouze způsobem malířského vidění. V českém prostředí se v krátkém, ale mimořádně tvůrčím období mezi lety 1911 až 1914 promítl do architektury, nábytku, keramiky, skla, kovových předmětů, plakátů i užité grafiky.
Ve dvou podlažích domu jsou představena díla a návrhy autorů, jako byli Pavel Janák, Josef Gočár, Vlastislav Hofman, Josef Chochol nebo Otakar Novotný. Nejde přitom jen o dekorativní předměty. Kubistické tvary měnily podobu celých interiérů a hledaly nový výraz pro moderní život. Vedle nábytku návštěvníka zaujmou také tapetové vzory, keramika nebo sklo, na nichž se geometrická stylizace uplatňuje pokaždé trochu jinak.
Volné umění zastupují například Emil Filla, Bohumil Kubišta, Josef Čapek a Václav Špála. Sochařskou část doplňuje Otto Gutfreund. Expozice tak propojuje tvorbu, která bývá často vnímána odděleně: obraz, sochu, předmět každodenní potřeby i samotnou stavbu.
Interiér, který pokračuje v příběhu
Gočár nenavrhl jen vnější podobu domu. Podílel se také na interiéru kavárny, vestavěném nábytku a barovém pultu z tmavě mořeného dubu. V prvním patře dnes funguje obnovená Grand Café Orient, jejíž podoba vychází z dobových fotografií. Kavárna tak nabízí možnost zažít kubistický prostor nejen jako muzejní exponát, ale také při posezení.
Architekturu přibližuje rovněž projekce současných fotografií, historických snímků a publikovaných návrhů. Návštěvník si díky ní může lépe představit, jak se dům proměňoval a jak zapadal do širšího příběhu českého kubismu. Budova sloužila jako obchodní dům pouze do roku 1922, později prošla různými úpravami. Komplexní rekonstrukce se uskutečnila v letech 1993 až 1994 a kavárna se znovu otevřela v roce 2002. Od roku 2010 je dům národní kulturní památkou.
Výchozí bod pro kubistickou procházku
Dům U Černé Matky Boží stojí na Ovocném trhu v pěší zóně mezi Celetnou ulicí a Rytířskou. Jeho poloha umožňuje spojit návštěvu muzea s procházkou po dalších pražských kubistických realizacích. Samotná expozice k tomu nabízí mapku a vytváří z domu přirozený začátek poznávání tohoto pozoruhodného směru.
Prohlídka se hodí i pro ty, kteří se v dějinách umění běžně neorientují. Ostré linie, krystalické tvary a promyšlené detaily jsou zde čitelné na první pohled. Aktuální otevírací dobu a vstupné je vhodné před návštěvou ověřit u Uměleckoprůmyslového musea; oficiální adresa pobočky je Ovocný trh 19, Praha 1.