Roubený dům na prosečském náměstí přežil požár, který v roce 1868 zničil velkou část města. Dnes v něm sídlí Muzeum dýmek, které vypráví příběh řemesla, jež se v Proseči a okolí proměnilo ve významnou součást místního života. Návštěva tak není jen přehlídkou kuřáckých potřeb: propojuje historii výroby s osudy města, jeho obyvatel i samotného domu.
Dům, který přečkal proměny náměstí
Památkově chráněné stavení s číslem popisným 61 pochází z první poloviny 18. století. Podobné roubené domy kdysi lemovaly náměstí, většina z nich však zanikla při požáru Proseče v roce 1868 nebo je později nahradily zděné budovy. Muzejní dům sloužil k bydlení až do roku 1955.
Jeho proměna v muzeum probíhala postupně. V obytné části vznikla roku 1961 pamětní síň, hospodářské prostory se změnily na Muzeum dýmek v roce 2007 a expozice se rozšířila v roce 2017. Roubená světnice přitom připomíná také běžný život regionu: najdeme v ní předměty denní potřeby, nástroje na zpracování lnu, malované skříně i nádoby a výrobky ze zaniklých místních skláren.
Od dílen k průmyslové výrobě
Dýmkařství se na Prosečsku rozvíjelo od 19. století a na počátku 20. století už mělo průmyslovou podobu. V roce 1920 fungovalo v Proseči a Záboří šest továren, v nichž pracovalo přibližně 400 lidí. Místní historie uvádí, že v roce 1945 působilo ve městě 18 dýmkařských podniků a společenstvo sdružovalo asi 120 členů.
Období po druhé světové válce přineslo zásadní zlom. V letech 1948 až 1953 byly továrny znárodněny a většina z nich zanikla. Výroba však z regionu nezmizela. Koncem 70. let dosahovala podle údajů muzea přibližně milionu dýmek ročně a většina produkce mířila na export. Dýmky se v Proseči vyrábějí i dnes; sídlí zde firma BPK.
Dýmky z různých koutů světa i z filmu
Expozice představuje prosečskou výrobu od 19. století do současnosti a doplňuje ji ukázkami dýmek z různých částí světa. Liší se nejen tvarem, ale i materiálem: ve sbírce jsou například výrobky z hlíny, kovu, porcelánu nebo meršánu. Díky tomu lze porovnávat místní řemeslnou tradici s podobami, které dýmka získala jinde.
Novější část výstavy ukazuje, jak se z užitného předmětu stal také kulturní a umělecký motiv. Její součástí je Malý Prosečský Louvre, dýmky známých osobností i dýmka spojená s filmem Hobit. Expozice tak připomíná, že dýmka pronikla do světa umění, veřejného života i populární kultury.
Proseč v příbězích svých lidí
Muzeum se neomezuje na dýmkařství. Přibližuje také osobnosti spojené s městem, mezi nimi spisovatelku Terézu Novákovou, Thomase a Heinricha Mannovy nebo architekta Aloise Meteláka. Zajímavým dokladem návštěvy Thomase Manna je filmový záznam z jeho pobytu v Proseči v roce 1937.
Vlastníkem budovy i sbírek je město Proseč, provoz zajišťuje Mikroregion Maštale. V roce 2025 městský zpravodaj informoval, že muzeum získalo oficiální uznání jako muzeum. Najdete je na adrese náměstí Dr. Tošovského 61. K návštěvě může posloužit audioprůvodce namluvený Petrem Pospíchalem, Zdeňkem Horákem nebo Lukášem Cigánkem. Otevírací dobu a možnost návštěvy je vhodné před cestou ověřit přímo u muzea.