Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Největší přírodní pískovcový skalní oblouk v pevninské Evropě se tyčí nad Hřenskem a okolními lesy. K výletu patří také vyhlídky na Křídelní stěny a Růžovský vrch i Sokolí hnízdo. Cesty v oblasti ale poznamenal požár z roku 2022, proto se před návštěvou vyplatí ověřit jejich aktuální průchodnost.
Na Červené hoře v Nízkém Jeseníku se potkává sopečný původ krajiny s příběhem válečného roku 1758. Výlet můžete doplnit zastávkou u památné Zlaté lípy v Guntramovicích, kaple sv. Jana Nepomuckého a Cesty česko-německého porozumění.
Na okraji Hluboké nad Vltavou se stromořadí potkává s potokem, Podskalskou loukou i cestami do okolní krajiny. Alej k Bezdrevskému potoku je evidována jako památné stromořadí a nabízí klidnější přírodní zastavení nedaleko známého turistického centra.
V krajině u Lomnice nad Lužnicí se rybníkářská historie potkává s mokřady, které jsou důležitým útočištěm ptactva. Velký Tisý, Zlatá stoka i dlouhá dubová alej na hrázi ukazují, že zdejší rybniční krajina není jen dílem člověka, ale také cenným přírodním prostředím.
Na travnaté ploše u Vrchlabí stojí dub, který se stal památným stromem a samostatnou přírodní zajímavostí. Chráněný je od roku 2006. Vejsplachy však nejsou jen jeho jménem: v okolí se nachází také stejnojmenná přírodní památka s vlhkými loukami a lužním lesíkem.
Na jižním okraji Horního Němčí se bývalé pastviny mění v pestrou mozaiku suchých trávníků, jalovců, zbytků sadu a mokřadů. Přírodní rezervace Drahy je cenná nejen rozmanitostí prostředí, ale také výskytem vzácných rostlin, mezi nimiž vyniká koulenka prodloužená.
Jihozápadně od zámku v Horní Libchavě leží soustava rybníků a mokřadů, která je důležitá především jako prostředí pro obojživelníky. Cihelenské rybníky jsou chráněné kvůli kuňce obecné, jejich příběh však ukazuje i to, že samotné vyhlášení ochrany nemusí vzácnému druhu zajistit dobré podmínky napořád.
Na Tachovsku vytváří šest rybníků a navazující mokřady důležité útočiště pro vodní ptactvo. Tisovská rezervace je cenná nejen v době hnízdění: její mělké břehy a rákosiny využívají také ptáci na tahu. Ochrana zdejší přírody přitom souvisí i s péčí o zanesené nádrže a kvalitu vody.
Čuboňov na česko-slovenském hřebeni není vrcholem, kam se míří za rozhledem. Zalesněný kopec mezi Malým a Velkým Polomem je spíš nenápadným bodem delší túry, která vede klidnou krajinou Beskyd. Výlet lze naplánovat z Horní Lomné, samotný vrchol ale leží na slovenské straně hranice.
Na severním předpolí Pražského hradu se ukrývá čtyřhektarové zahradnické zázemí, které není jen okrasou. Zdejší ovoce, zelenina i květiny slouží Kanceláři prezidenta. K historii místa patří Rudolfova bažantnice, prezidentská vila i drobný včelín navržený Josipem Plečnikem.
Vltavíny z Besednice poznáte podle hlubokých rýh a nápadné skulptury, která prozrazuje, že po dopadu urazily jen krátkou cestu. Jejich příběh vede od dávné kosmické události přes jílovité sedimenty Besednického potoka až k cihlářské hlíně, při jejíž těžbě byly objeveny.
Jižně od Churáňova se v nadmořské výšce přes 1 100 metrů ukrývá rašeliniště, které připomíná někdejší těžbu i křehkost horské přírody. Malý Polec je dnes přírodní rezervací a cílem pěších tras ze Zadova i přes Zlatou Studnu.