Roubené domky, vůně dřeva a folklorní hudba vytvoří v Hlinsku kulisu pro poslední velkou prázdninovou sobotu. Památková rezervace Betlém se 29. srpna 2026 promění v místo setkání rodin, řemeslníků a tanečníků. Celodenní program Rozloučení s prázdninami na Betlémě potrvá od 11 do 22 hodin a jeho součástí bude i slavnostní zakončení 30. ročníku Adámkových folklorních slavností.
Den pro děti i dospělé
Program začne tvořivě. Rodinné dílny návštěvníky zavedou do světa lidových motivů a fantazie: děti si budou moci navrhnout vlastní čarovné roucho, vyrobit látkový domeček nebo loutku divoženky či raráška. Připravené bude také hraní v marionetovém divadle a linoryt s motivy divoženek a hejkálů.
Na návsi se během dne uskuteční řemeslný trh s prodejem výrobků, a to podle programu od 11 do 19 hodin. Loutkové divadlo U staré herečky zahraje dvě představení, dopolední v 11 hodin a odpolední v 17.30. Kdo bude chtít poznat Betlém podrobněji, může čas mezi jednotlivými body programu využít k návštěvě otevřených roubených domků a muzejních expozic.
Mezinárodní folklor na Betlémské návsi
Hlavní folklorní část s názvem V dobrém jsme se sešli začne ve 14 hodin. Třicátý ročník slavností nabídne pestrou přehlídku českého, slovenského i mexického folkloru. Do Hlinska přijedou soubory Nimničanka Nimnica a Váh Srdcom Púchov ze Slovenska, Červánek z Hradce Králové, domácí Vysočánek a Vysočan a také Ballet Folclórico de Occidente z Mexika.
Domácí soubor Vysočan vznikl v roce 1983 při Městském kulturním klubu Hlinečan. Navazuje na dětský Vysočánek, který v Hlinsku působil už od roku 1965. Jeho repertoár vychází z folklorního materiálu Hlinecka, regionu ležícího na rozhraní severního Horácka a východních Čech. Slavnosti tak nejsou pouze přehlídkou zahraničních hostů, ale také připomínkou místní tradice a práce několika generací tanečníků.
Od téměř zaniklé čtvrti k živému muzeu
Adámkovy folklorní slavnosti nesou jméno po hlineckém rodákovi JUDr. Karlu Václavu Adámkovi, který se věnoval lidovým tradicím na Hlinecku. Konají se od roku 1996 a jejich spojení s Betlémem dává programu mimořádnou atmosféru.
Čtvrť vznikala od poloviny 18. do poloviny 19. století jako Zámostí. Chalupy si zde stavěli drobní řemeslníci, například hrnčíři, tkalci, ševci, truhláři a hračkáři. V době největšího rozvoje měl Betlém přibližně 200 staveb. Během demolic v 70. a 80. letech 20. století však většina z nich zmizela a do roku 1989 zůstalo jen několik zachráněných domků. Následná obnova dala místu novou šanci.
Dnes památková rezervace zahrnuje 24 objektů, z nichž 16 je kulturní památkou. Přízemní roubené, poloroubené i zděné domy představují mimořádně cenný celek drobné městské lidové architektury. Právě zde se nejlépe ukazuje, jak žili a pracovali lidé, kteří nebyli velkostatkáři ani měšťany, ale živili se každodenní řemeslnou prací.
Co si v Betlémě nenechat ujít
Prohlídkový okruh Řemeslnická obydlí přibližuje život drobných řemeslníků od druhé poloviny 19. do počátku 20. století. Návštěvníci mohou nahlédnout do obydlí a dílen domáckého tkalce, hračkáře, ševce nebo pilnikáře. Od roku 2024 je součástí také dílna a obydlí kovotlačitele. Za pozornost stojí tkalcovna, kde se dodnes zachovává výroba tkaných výrobků včetně známé hlinecké žinylky.
V areálu je rovněž stálá expozice masopustních obchůzek a masek z Hlinecka. Tento fenomén byl v roce 2010 zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Zápis se týká právě masopustních obchůzek na Hlinecku, nikoli celé rezervace nebo folklorních slavností. V roce 2026 doplňuje nabídku také výstava Příběh klokočí, která představuje tuto rostlinu z botanického, historického i výtvarného pohledu.
Prakticky pro návštěvníky
Samotné slavnosti jsou podle dostupných informací přístupné zdarma; u konkrétní prohlídky muzejního objektu se může režim lišit, proto je vhodné ověřit aktuální pokyny pořadatelů. Během akce bude zajištěno občerstvení a otevřené vybrané expozice. Večer od 19.30 zahraje folková skupina KANTOŘI a ve 22 hodin naváže posezení s folklorními soubory v Hospodě u Svatého Huberta.
Betlém je fyzicky nenáročný a mezi domky vedou dlážděné chodníky, i když vstup do interiérů může komplikovat schod nebo práh. Parkoviště pro auta i autobusy leží přibližně 100 metrů od areálu. Program i účinkující se mohou změnit, proto je před cestou dobré zkontrolovat aktuální informace města Hlinsko a Muzea v přírodě Vysočina.