Na vrchu Háj se zdvihá kamenná věž, která je nepřehlédnutelnou dominantou Ašska. Stojí v nadmořské výšce přibližně 758 metrů, na nejvyšším vrcholu české části Smrčin. Turistické materiály ji označují za nejzápadnější vyhlídkovou věž v České republice. Především je však zajímavým místem, kde se spojuje historie česko-německého pohraničí s dalekými panoramaty.
Věž, která začala jako Bismarckova
Rozhledna byla vybudována na začátku 20. století podle návrhu německého architekta Wilhelma Kreise. Stavba začala 22. září 1902, základní kámen byl položen o několik týdnů později a slavnostní otevření se konalo 19. června 1904. Věž tehdy nesla jméno říšského kancléře Otto von Bismarcka a patřila k takzvaným Bismarckovým věžím, které vznikaly na různých místech tehdejšího Německa.
Čtyřboká kamenná stavba je vysoká 34 metrů a její základna měří přibližně 6,7 krát 6,7 metru. Na vyhlídkový ochoz vede 122 schodů. Výstup sice vyžaduje trochu námahy, odměnou je ale otevřený rozhled, který se v měnícím se počasí neustále proměňuje.
Od hostince k výletnímu areálu
Háj nebyl turistickým cílem až od postavení rozhledny. Město Aš získalo vrch od rodu Zedtwitzů už v roce 1861 a postupně zde začalo vytvářet parkovou a výletní zónu. V roce 1884 přibyl hostinec a myšlenka na vybudování vyhlídkové věže se objevovala v ašských spolcích už během 19. století. Ke vzniku stavebního fondu podle historických materiálů přispěl také ašský továrník Georg Unger.
Nová rozhledna se rychle stala oblíbeným cílem. Během prvního roku po otevření ji navštívilo více než 20 000 lidí. Háj přitom nebyl jen místem pro pěší výlety. V roce 1909 zde vznikla téměř 985 metrů dlouhá bobová dráha a okolí se využívalo také k lyžování. Sportovní tradice pokračovala i později, mimo jiné lyžařským vlekem uvedeným do provozu v roce 1968.
Výhled přes hranice
Ochoz rozhledny nabízí pohled do krajiny, která je zde přirozeně přeshraniční. Za dobré viditelnosti lze pozorovat Krušné hory včetně Klínovce, Doupovské hory, Slavkovský les, Český les i okolní Smrčiny. V české krajině se mohou objevit také Zelená hora u Chebu nebo Špičák v Českém lese.
Na německé straně se v panoramatu uplatňují například vrcholy Wartberg, Kornberg a Fichtelberg. Právě poloha Aše v nejzápadnějším cípu republiky dává zdejšímu výhledu zvláštní charakter. Nejde o pohled na jedinou známou dominantu, ale o širokou krajinnou scénu, v níž se střídají lesnaté hřebeny, pohraniční obce a vzdálené kopce.
Jak se k rozhledně vydat
Nejkratší cesta vede od sportovního areálu pod vrchem Háj. Odtud je to k věži přibližně 500 metrů po asfaltové cestě, takže výlet zvládnou i návštěvníci, kteří nechtějí absolvovat delší túru. Z centra Aše vede k rozhledně modře značená trasa dlouhá přibližně 1,8 kilometru. Při cestě od nádraží mohou turisté počítat zhruba se čtyřmi kilometry podle konkrétního vedení trasy.
V okolí se nachází parkoviště i sportovní areál a vrch lze zařadit do delšího okruhu přes Aš a Podhradí. Rozhledna bývá zpřístupněna v sezoně, obvykle od jara do podzimu; aktuální návštěvní dobu a případné podmínky vstupu je vhodné před cestou ověřit u města nebo místního informačního centra.
Proměny místa připomíná také historie jeho označení. U vchodu býval od roku 1913 bronzový reliéf Bismarcka od sochaře Albrechta Gerolda staršího. Po roce 1945 byl spolu s dalšími připomínkami Bismarckova jména odstraněn. Rozhledna však zůstala a dodnes nabízí jeden z nejzajímavějších pohledů na krajinu, kde se české a německé dějiny potkávají doslova na obzoru.