Na vrcholu 418 metrů vysokého kopce nad obcí Klapý se tyčí jedna z nejvýraznějších zřícenin v Česku. Házmburk je nepřehlédnutelnou dominantou Českého středohoří: jeho tmavá Černá věž a světlá Bílá věž vystupují nad okolní krajinou a už z dálky prozrazují místo, které mělo po staletí strategický význam.
Vrch je nejvyšším bodem Klapské tabule a vznikl jako neovulkanický kužel z nefelinického bazanitu. Právě čedič dal hradu pevný základ, ale zároveň se stal zdrojem problémů. Svahy Házmburku jsou náchylné k sesuvům, které v minulosti opakovaně zasáhly Klapý.
Pevnost rodu Zajíců
Počátky hradu nejsou zcela objasněné. Staré kroniky přinášejí rozdílné příběhy, historicky nejpravděpodobnější je však vznik dochovaného sídla zhruba v polovině 13. století, kdy je spojován s Lichtenburky. Nejstarší podoba hradu byla zřejmě strohá a vojenská. Hradní jádro tvořila hranolová věž obklopená mohutnými hradbami.
Na začátku 14. století přešel majetek směnou ke králi Janu Lucemburskému. Ten roku 1335 hrad prodal Zbyňku Zajícovi z Valdeka. Zajícové následně rozšířili opevnění, přistavěli brány i nové objekty a původní název Klapý nahradilo označení Házmburk. V názvu se odráží rodový erb se zajícem, německy „Hase“.
Rod si vybudoval významné panství také v Libochovicích a Budyni. Házmburk tak nebyl izolovaným sídlem, ale součástí mocenské sítě, která zasahovala do dění v celém dolním Poohří.
Hrad, který husité nedobyli
Za husitských válek stáli Zajícové na katolické straně. Jejich državy narušovaly spojení mezi kališnickými městy, a Házmburk proto představoval důležitý strategický bod. Husité sice získali Libochovice, samotný hrad však podle dochovaných údajů nedobyli.
O pověsti pevnosti svědčí i událost z roku 1440. Házmburk tehdy posloužil jako úkryt pro kostelní poklady z Pražského hradu, včetně vzácných bohoslužebných rouch. Pod hradem přibližně v době husitských válek vyrostlo také městečko Podhradí. Poskytovalo zázemí posádce i panství, po opuštění hradu však zaniklo.
Házmburk začal pustnout poté, co si Zajícové zvolili pohodlnější sídlo v Budyni. Od roku 1586 byl označován jako pustý a na počátku novověku se z něj staly trosky, které dnes přitahují turisty, fotografy i milovníky historie.
Dvě věže, dva stavební příběhy
Areál se dělí na dolní a horní hrad. Dolní části vévodí oválná Černá věž, vysoká přibližně 25 metrů. Postavena byla z tmavého místního čediče a její původní přístup vedl po visuté pavlači v patře. Později sloužila také jako vězení.
Horní hrad označuje hranolová Bílá věž. Dosahuje výšky 26 metrů a své jméno získala podle světlého pískovce, který je patrný zejména ve vyšších partiích. Základy jsou čedičové, střední část tvoří tesaný pískovec a vrchol opracované kvádry. Rozdílné materiály připomínají, že hrad se proměňoval v několika stavebních etapách.
Na Bílou věž vede dřevěné schodiště a odměnou je široký pohled do krajiny. Za dobré viditelnosti lze spatřit Libochovice, dolní Poohří, roviny kolem Labe, horu Říp i další vrchy Českého středohoří. Při mimořádně příznivé dohlednosti se mohou v dálce objevit také Ještěd nebo Krkonoše. Pozornost si zaslouží i neobvyklá věž na konci opevnění, jejíž účel dosud není znám. Nedaleko stával kostelík svatého Mikuláše, snad náhrada hradní kaple.
Hora, která se dala do pohybu
Házmburk není pouze památkou, ale také cennou archeologickou a přírodovědnou lokalitou. Záznamy připouštějí existenci raně středověkého hradiště a dokládají osídlení od neolitu přes dobu bronzovou a železnou až po středověk. V okolí se zároveň nacházejí stopy zaniklé vesnice pod hradem.
Chráněné stepní a lesostepní biotopy hostí vzácné rostliny i bezobratlé. Rostou zde například koniklec luční český, kavyl sličný a kozinec rakouský, z živočichů se uvádí saranče Stenobothrus eurasius nebo přástevník kostivalový.
Čedičové sutě však přinášejí i riziko. Výrazné sesuvy zasáhly Klapý v letech 1882, 1898, 1900 a 1939. Katastrofa roku 1898 posunula půdu během 55 hodin o 54 metrů a zničila 32 domů včetně školy. O dva roky později bylo poškozeno dalších 52 stavení. Sesuv z roku 1939 po silných deštích poškodil silnici, vyvrátil elektrické sloupy a zavalil okolí stovkami kubíků štěrku.
Výlet za výhledem i historií
K hradu se nejčastěji vyráží z placeného parkoviště u Klapého. Poslední přibližně 2,5 kilometru je nutné ujít pěšky, protože vjezd vozidel až k hradu není povolen. Trasa vede ovocným sadem a poté kamenitou lesní cestou, takže nejde o bezbariérový výlet vhodný pro kočárky či vozíky.
Házmburk spravuje Národní památkový ústav. Prohlídkový okruh vede bez průvodce venkovními částmi areálu a hlavním zážitkem zůstává výstup na Bílou věž, průchod kolem hradeb a setkání s krajinou, v níž se spojuje středověká historie, sopečná geologie i živá příroda. Aktuální návštěvní dobu a vstupné je vhodné před cestou ověřit, protože se během roku mění.