Na dvoře v jihoafrickém Dutoitspanu choval Emil Holub mimo jiné lva Prince a sám mu zhotovil klec. I takový detail z cestovatelova každodenního života pomáhá pochopit, že za muzejními vitrínami nejsou jen vzdálené krajiny a vzácné předměty, ale také práce, péče a improvizace. Africké muzeum Dr. Emila Holuba v Holicích vypráví právě takový příběh: o výpravách, sbírkách i lidech, kteří je pomáhali uskutečnit.
Od první výpravy k holickému muzeu
Holubova první africká cesta a pobyt v Dutoitspanu spadají do let 1872 až 1879. Cestovatel tam provozoval lékařskou praxi a zároveň poznával prostředí, které se později stalo základem jeho sběratelské a badatelské práce. Holice si jeho odkaz začaly připomínat pamětní síní na místní faře, zpřístupněnou roku 1956. Samostatná muzejní budova vznikala v letech 1962 až 1966 a slavnostně se otevřela 30. dubna 1966.
Důležitou součástí muzejního příběhu je také osud Holubovy pozůstalosti. Po smrti Růženy Holubové v roce 1958 získaly Holice předměty a dokumenty, které podle její závěti odkázala městu. Mezi nimi byla i kompletní manželova pracovna. Sbírky tak nepřipomínají jen daleké cesty, ale také osobní zázemí, z něhož Holub vyrážel do světa.
Růžena Holubová nebyla jen společnicí
Expozice věnuje prostor i Růženě Holubové, která odjela do Afriky v osmnácti letech. Muzejní přehled jí připisuje roli tlumočnice a podíl na preparování ptáků i drobných savců. Její příběh ukazuje výpravu z další perspektivy: vedle známého cestovatele stojí žena, která se podílela na práci v terénu a později pomohla uchovat jeho odkaz.
Rozsah Holubových sbírek je působivý, ale přesný počet předmětů se podle muzea určit nedá. Šlo o desítky tisíc exponátů. Muzejní informace uvádějí, že při přepravě sbírky pro velké etnografické výstavy ve Vídni a Praze byly potřeba tři vlakové soupravy. Jde o údaj popisující mimořádný rozsah kolekce, nikoli o přesný inventární součet.
Historické předměty, které zapojují návštěvníky
Původní expozici zásadně proměnila rekonstrukce dokončená po roce 2010 podle návrhu architekta Davida Vávry. Nová podoba se otevřela v květnu 2012 a tehdy se změnil i název instituce na Africké muzeum Dr. Emila Holuba. Nejde tedy o nedávnou přestavbu stálé výstavy, ale o proměnu, která muzeu dala současnou podobu.
Vedle předmětů z afrických cest a osobních věcí manželů představuje muzeum také další cestovatele, kteří se vydali do Afriky. Tradiční sbírky doplňují tři dotykové obrazovky s kvízy a šest tajemných skříněk, v nichž lze africké předměty poznávat hmatem. Děti mohou využít vnitřní koutek a venku na ně čeká africká vesnička s houpadly ve tvaru zvířat. Výstava tak nabízí různé způsoby, jak se s tématem seznámit, i těm, které samotné čtení popisek rychle unaví.
Co čekat při návštěvě
Na prohlídku si vyhraďte přibližně hodinu. Začíná zhruba desetiminutovým filmem o Holubově životě, po kterém si jednotlivci procházejí expozici vlastním tempem. Skupiny nad patnáct osob provází průvodce a návštěvu je třeba předem objednat. Expozice se nachází v přízemí a muzeum ji označuje za plně bezbariérovou; bezbariérová toaleta je podle provozovatele vzdálena přibližně sto metrů.
V Holicích jsou návštěvníkům k dispozici dvě bezplatná parkoviště v bezprostřední blízkosti muzea. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální provozní dobu přímo u muzea, protože údaje na jeho webu nejsou ve všech částech jednotné. Výlet lze pojmout jako komorní setkání s jedním výrazným českým cestovatelem, ale také jako zastavení nad tím, jak se sbírky z dalekých cest dostávají do českého města a stávají se součástí jeho místní paměti.