Hostivařská přehrada je největší významnou vodní plochou v Praze a zároveň místem, kde se městská rekreace potkává s technickým dílem a krajinou Hostivařského lesoparku. V horkých dnech láká k vodě, na paddleboard nebo k odpočinku na pláži. Její význam ale zdaleka nekončí u koupání. Nádrž na Botiči pomáhá zmírňovat povodně, podporuje ekologické funkce území a slouží také sportovním rybářům.
Přehrada v údolí Botiče
O stavbě nádrže se uvažovalo už od roku 1906. Rozhodnutí o dnešním vodním díle padlo v roce 1958 v souvislosti se vznikem Hostivařského lesoparku. Stavba začala v roce 1961 a dokončena byla o dva roky později.
Vodní dílo má při běžném stavu plochu přibližně 39,4 hektaru a objem 1,31 milionu metrů krychlových. Vzdutí se táhne asi 2,6 kilometru, největší šířka dosahuje 300 metrů a maximální hloubka je dvanáct metrů. Zemní hráz je vysoká šestnáct metrů a dlouhá 117 metrů.
Hladina se každou zimu snižuje zhruba o 1,5 metru. Tento zdánlivě nenápadný zásah má praktický důvod: v nádrži zůstává větší prostor pro jarní a povodňové průtoky. Při extrémní povodni může vodní plocha narůst přibližně o dalších deset hektarů a nádrž pojmout až 2,448 milionu metrů krychlových vody.
Vodní dílo, které chrání Prahu
Hostivařská přehrada zachytává část velkých vod na Botiči a pomáhá chránit níže položené části města, především Záběhlice, Michli a Nusle. Při povodni v červnu 2013 přitékalo do nádrže přibližně 84 metrů krychlových vody za sekundu, zatímco dál do Hostivaře odtékalo asi 74 metrů krychlových za sekundu.
Význam bezpečnosti připomíná také modernizace dokončená v roce 2023. Nový bezpečnostní přeliv, skluz, vývar a odpadní koryto mají zabránit nekontrolovanému přelití hráze. Součástí úprav byl také nový vlnolam, patní drén, zajištění svahů a oprava zhruba 2,2 kilometru pěších cest. Stavba byla navržena i pro převedení mimořádně velké, takzvané desetitisícileté vody.
Co zmizelo pod hladinou
Vznik nádrže proměnil celé údolí Botiče. Pod hladinou skončil původní meandrující úsek potoka, Mochův mlýn i nedaleké dětské tábořiště. Mlýn je přitom v pozemkových knihách doložen už z roku 1734. Lidé se v Botiči koupali i před výstavbou přehrady a místní sportovní spolky se pokoušely budovat přírodní koupaliště. Povodně je však opakovaně ničily.
Přirozený charakter Botiče v širším okolí úplně nezmizel. Jeho meandry se zachovaly například v přírodní památce Meandry Botiče, která představuje zajímavý kontrast k technicky upravené nádrži.
Pláž, sport a příroda
Hlavní rekreační areál leží na levém břehu. Tvoří jej travnaté a písčité plochy, pozvolný vstup do vody, sprchy, převlékárny, toalety a dětské hřiště. Samostatně funguje naturistická pláž, oddělená od hlavní části lesem a vzdálená přibližně 800 metrů.
Návštěvníci si mohou půjčit loďku, šlapadlo, kajak nebo paddleboard. K dispozici je také wakeboarding, vodní skluzavka s časomírou, trampolína, plážový volejbal, pétanque a víceúčelové hřiště. Některé aktivity jsou součástí vstupného, jiné se hradí samostatně nebo je třeba je předem rezervovat.
Samotná nádrž však není totožná s placeným koupalištěm. Pro koupání je důležité řídit se vymezením areálu, místním značením a aktuálními bezpečnostními pokyny. Voda není chemicky upravována, a její kvalita se proto může během sezony měnit. Kontrola z 24. srpna 2026 u mola uváděla teplotu 23 °C, průhlednost 1,1 metru a hodnoty sinic pod stanovenými limity. Jeden odběr ale nemůže zaručit stejný stav v celé nádrži ani po zbytek léta.
Okruh kolem vody
Hostivařská přehrada není jen cílem letních výletů. Okolí nabízí pěší i cyklistické trasy navazující na Hostivařský lesopark. Pobřežní porosty obývají kachny divoké, lysky a slípky, v některých letech zde hnízdí také labuť velká. V okolí bylo zaznamenáno 151 druhů cévnatých rostlin, mezi nimi i ostřice nedošáchor a jilm vaz, uvedené na českém Červeném seznamu.
Nádrž je zároveň rybářským revírem Botič 2. Lov je povolen jen na vymezených úsecích břehů, zatímco horní část slouží jako trdliště a z přeronové hrázky či ostrovů se rybařit nesmí. Při velkém odbahnění v letech 2010 až 2011 bylo ze dna odstraněno přibližně 197 000 metrů krychlových sedimentu. Pomohlo to obnovit hloubku nádrže a omezit rychlé prohřívání vody i podmínky pro sinice.
Na hlavní pláž se dá dorazit městskou dopravou, pěšky i na kole, například od metra Háje nebo z Hostivaře. Před cestou je rozumné ověřit aktuální provoz areálu, počasí, stav vody a případné naplnění kapacity. Právě v tom spočívá kouzlo Hostivařské přehrady: během jediného výletu tu lze spojit koupání, sport, procházku lesem i poznání místa, které má pro Prahu mnohem hlubší význam než jen letní osvěžení.