Na fasádě bývalé tramvajové remízy v Pražské ulici dnes projíždí historická tramvaj skleněným portálem. Murál Jablonec, vystupovat! připomíná dobu, kdy Jablonec nad Nisou spojovala s okolím elektrická malodráha a kdy tramvajová doprava patřila k důležité součásti každodenního i průmyslového života města.
Trať, která spojila Jablonec s okolím
Pravidelný tramvajový provoz začal v Jablonci v únoru 1900. První úsek vedl z centra k železniční stanici v Rychnově, ve stejném roce se tramvaje rozjely také směrem k Ostrému rohu a do Janova nad Nisou. O čtyři roky později byla síť prodloužena do Jabloneckých Pasek.
Šlo o úzkorozchodnou elektrickou dráhu. Všechny tratě byly jednokolejné, takže se soupravy míjely ve výhybnách. Zajímavým technickým prvkem bylo křížení tramvajových kolejí s železniční tratí v Rychnově. Malodráha tak nebyla izolovaným městským systémem, ale součástí širší dopravní sítě.
Její význam navíc zdaleka nekončil u přepravy cestujících. Tramvaje vozily poštu, suroviny i hotové zboží a napojovaly průmyslové areály prostřednictvím vleček. Překladiště fungovala například v Rychnově nebo v Brandlu. Pro region, jehož hospodářství stálo na sklářství, bižuterii a navazující výrobě, představovala malodráha důležité spojení mezi podniky, železnicí a městem.
Rok 1926 jako velká modernizace
Výrazným mezníkem se stal rok 1926. Hlavní trať mezi Rychnovem a Janovem prošla s finanční podporou města rekonstrukcí. Upravily se výhybny a snížil počet zastávek, což zkrátilo jízdní dobu ze 71 na 64 minut. V měřítku tehdejší dopravy šlo o citelné zrychlení provozu.
Dne 28. září 1926 vyjelo také deset nových tramvajových vozů z Ringhofferovy vagonky v Praze. Tehdy patřily k technicky pokročilým vozidlům a představovaly viditelný důkaz, že jablonecká dráha neusilovala pouze o udržení dosavadního provozu, ale o jeho další rozvoj.
Modernizace se týkala i zázemí. Začala stavba nové haly těžké údržby, která umožnila ukrýt pod střechou prakticky celý vozový park včetně nákladních vleků. Provozní areál v Pražské ulici tak nebyl jen místem, kde tramvaje nocovaly. Byl technickým zázemím systému, který musel zvládat osobní i nákladní dopravu.
Remíza v Pražské ulici a Oskar Hausmann
Bývalá remíza byla napojena na kolejovou síť dvěma vjezdy, od Rychnova a od Janova. Mezi kolejemi vznikla v roce 1925 výhybna a o tři roky později přibyla kolej do Sadové. V areálu se dochovaly části původního kolejového a provozního zázemí. Od roku 1929 zde fungovalo také kryté stání pro nákladní tramvajové vozy.
S počátky jabloneckých elektrických drah je spojován Oskar Hausmann. Oficiální popis murálu jej označuje za prvního zaměstnance Jabloneckých elektrických drah, historické materiály mu zároveň připisují jmenování ředitelem společnosti a založení konstrukční kanceláře u podniku. Právě jeho jméno dostala symbolická postava řidiče na fasádě.
Murál jako nová vrstva paměti
Malba na budově remízy propojuje technickou historii s tím, čím je Jablonec známý dodnes. Tramvaj projíždí skleněným portálem a kolem ní se objevují motivy světla, korálků a perliček. Historie dopravy se tak setkává s tradicí sklářství, bižuterie a řemeslné výroby.
Autory murálu jsou Ondřej Beneš a Jiří Hořavka z libereckého studia _STROY. Dílo vzniklo akrylovými barvami ve spreji za podpory statutárního města Jablonec nad Nisou a na objednávku organizace Kultura Jablonec. Není jen dekorací, ale také názornou připomínkou, že městská doprava kdysi pomáhala utvářet hospodářskou podobu celého regionu.
Po stopách zaniklé malodráhy
Původní tratě byly postupně rušeny a osobní provoz na starých úsecích skončil v roce 1965. Jablonecký dopravní podnik však tramvajovou dopravu oficiálně provozoval až do 31. prosince 1969, kdy vypravil poslední soupravy na trati do Liberce.
Dnes lze návštěvu Jablonce začít právě u murálu v prostoru Pražské ulice a pokračovat po stopách někdejší dráhy, původních kolejí a průmyslových překladišť. Areál bývalé remízy není běžně fungujícím tramvajovým muzeem s každodenní otevírací dobou. Zpřístupnění se může konat při tematických akcích, například ve spolupráci Kultury Jablonec a Boveraclubu, proto je vhodné ověřit aktuální podmínky u pořadatele.
Malodráha tak v Jablonci nezmizela úplně. Z kolejí se stala historická stopa a z remízy místo, kde se technická minulost města vrací do veřejného prostoru prostřednictvím současného umění.