Více než 12 milionů předmětů spravuje Státní muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Nejde přitom jen o přehlídku krásných šperků a skleněných výrobků. Muzeum ukazuje, jak se v severních Čechách propojily sklářské řemeslo, průmyslová výroba, export, móda i každodenní život.
Od spolkových sbírek k odbornému muzeu
Kořeny instituce sahají do roku 1868. Tehdy začal Průmyslový vzdělávací a podpůrný spolek pro Jablonec nad Nisou shromažďovat předměty, které dokládaly zdejší výrobu a technickou zručnost. První stálá expozice se návštěvníkům otevřela 25. března 1904, což muzeum považuje za rok svého založení.
Vlastní budovu ve Školní ulici získalo v roce 1911. O několik desetiletí později, roku 1949, se přestěhovalo do bývalého exportního domu firmy Zimmer & Schmidt v dnešní ulici U Muzea. Právě tam sídlí dodnes. V letech 1953 až 1961 fungovalo jako pobočka Národního technického muzea v Praze, následně se vyprofilovalo jako specializované muzeum skla a bižuterie. Od 10. března 2026 používá oficiální název Státní muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
Jablonecká bižuterie nebyla jen ozdobou
Expozice Nekonečný příběh bižuterie v prvním podlaží přibližuje vývoj oboru od jeho počátků až po současnost. Návštěvník tu uvidí skleněné perle a perličky, bižuterní kameny, knoflíky i kovové součásti. Nechybí ani plastová a dřevěná bižuterie nebo skleněné náramkové kroužky typu bangle.
Za jednotlivými výrobky se skrývá rozsáhlý systém specializovaných dílen a podniků. Jedni vyráběli skleněné polotovary, další je brousili, navlékali nebo kombinovali s kovem. Jablonecké zboží se díky exportním domům dostávalo daleko za hranice regionu a stalo se známou součástí módního průmyslu. Muzeum připomíná také konkrétní firmy, například podnik Heinricha Hoffmanna, jehož historie začala obchodem se skleněnou bižuterií v Maršovicích v roce 1867.
České sklo od užitku k umění
Ve druhém podlaží se nachází expozice Čarovná zahrada – české sklo sedmi století. Na ploše 380 metrů čtverečních sleduje proměny skla od starověku po dnešek. Chronologická cesta ukazuje, jak se z praktického materiálu postupně stal prostředek osobního výrazu, experimentu a výtvarného sdělení.
Vedle historických předmětů jsou zde zastoupeny výrobky českých i zahraničních firem a také studiové sklo. Výstava tak propojuje průmyslovou tradici s autorskou tvorbou a připomíná, že české sklářství nestojí pouze na minulosti. Zajímavé je právě srovnání sériově vyráběných předmětů s díly, u nichž je kladen důraz na jedinečný nápad a řemeslné provedení.
Vánoční ozdoby, které mají vlastní příběh
Samostatná expozice Svět zázraků se věnuje českým skleněným vánočním ozdobám. Muzeum uvádí, že spravuje největší veřejnou sbírku tohoto druhu na světě, čítající více než 15 000 předmětů. Kolekce ukazuje proměny tvarů, barev i způsobů zdobení a připomíná, že skleněná ozdoba může být drobným výrobkem i ukázkou mimořádné manuální práce.
Právě tato část muzea bývá srozumitelná i návštěvníkům, kteří se o dějiny skla běžně nezajímají. Vánoční dekorace znají z vlastních domovů, ale v muzeu mohou sledovat jejich vývoj v širším kulturním a výrobním kontextu.
Za sklářskou historií do Kristiánova
Příběh regionálního sklářství nekončí v Jablonci. Muzeum spravuje také historickou expozici v Kristiánově v Jizerských horách, který je samostatnou lokalitou u Bedřichova. Sklárnu tam v polovině 70. let 18. století založil Johann Leopold Riedel. Pec byla poprvé roztopena 6. ledna 1776 a první sklo se podařilo utavit o jedenáct dní později.
Kristiánov nebyl jen výrobní provoz. Sklářskou osadu tvořil panský dům, chalupy zaměstnanců, škola a hřbitov. Od konce 18. století se zde vyráběly především polotovary pro bižuterii, například skleněné tyče, tyčinky a trubičky. Návštěva muzea v Jablonci tak může být dobrým začátkem výletu, který pokračuje do jizerskohorské krajiny.
Hlavní budova na adrese U Muzea 398/4 je podle aktuálních informací bezbariérová a nabízí také audioprůvodce v několika jazycích. Otevírací doba, vstupné i sezonní provoz Kristiánova se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před návštěvou. Muzeum navíc pořádá krátkodobé výstavy, tvůrčí programy a mezinárodní přehlídky současného skla a bižuterie, takže se sem vyplatí vracet i po první návštěvě.