Panelové domy tu nejsou rozmístěné náhodně. Jihozápadní Město vznikalo jako promyšlený celek, v němž měla mít své místo centra jednotlivých čtvrtí, bezpečné pěší cesty, stanice metra i zelená krajina podél Prokopského potoka. Právě tento urbanistický záměr představí komentovaná procházka v rámci Dne architektury 2026.
Akce se uskuteční v sobotu 3. října 2026 od 12 hodin. Přibližně dvouhodinovou procházku povede historička architektury Radomíra Sedláková. Sraz bude u západního výstupu ze stanice metra Stodůlky na náměstí Junkových v Praze 13.
Od soutěže k městu pro desetitisíce obyvatel
Urbanistická soutěž na podobu Jihozápadního Města proběhla v letech 1967 a 1968. Vítězný návrh připravil architekt Ivo Oberstein se spolupracovníky, podrobný územní plán pak vznikal od roku 1970. Výstavba začala v roce 1976 a první obyvatelé se do nových bytů stěhovali v roce 1982. Nové Butovice se dokončovaly ještě v první polovině 90. let.
Komplex má podle podkladů Institutu plánování a rozvoje Prahy rozlohu přibližně 362 hektarů. Tvoří jej především Stodůlky, Lužiny, Nové Butovice a Velká Ohrada. Administrativně nejde o samostatnou obec ani katastrální území, ale o širší urbanistický celek, jehož hlavní část leží v Praze 13, v katastru Stodůlek.
Architekti se nesnažili vytvořit pouze nekonečné řady panelových domů. Naopak se pokusili obnovit tradičnější princip městských bloků, ovšem s využitím tehdejší panelové technologie. Pomohly jim rohové sekce systému VVÚ-ETA, díky nimž bylo možné domy zalamovat a skládat do částečně uzavřených celků.
Čtyři části, čtyři podoby stejné koncepce
Jednotlivé části Jihozápadního Města proto působí rozdílně. Ve Stodůlkách převažují polootevřené bloky, zatímco Lužiny jsou typické velkými meandrovitě zalomenými bloky, někdy označovanými jako rondely. Jejich vnitřní prostory měly nabídnout klidnější zázemí mimo hlavní dopravní trasy.
Nové Butovice mají pravoúhlejší kompozici a podle původního záměru měly fungovat jako pomyslná brána do celého sídliště. Počítalo se zde s bulvárem, náměstím, obchody a službami. Velká Ohrada naopak pracuje s menšími, téměř uzavřenými bloky. Rozdíly mezi čtvrtěmi tak nejsou náhodným výsledkem postupné výstavby, ale součástí společné koncepce.
Metro, pěší cesty a zelená osa
Metro bylo do plánování zapojeno od samého začátku. Stanice Nové Butovice se otevřela v roce 1988, po prodloužení linky B do Zličína v roce 1994 pak přibyly stanice Hůrka, Lužiny, Luka a Stodůlky. Každá z nich měla navazovat na místní centrum a pěší trasy.
Důležitou součástí návrhu bylo oddělení pěší a automobilové dopravy. Obytné soubory propojují široké pěší komunikace a lávky, které měly umožnit bezpečnější pohyb mezi domy, školami, službami a stanicemi metra. Při procházce tak bude možné sledovat, jak se původní dopravní a urbanistická myšlenka propsala do každodenního pohybu po sídlišti.
Výraznou zelenou osou je Centrální park a pás zeleně podél Prokopského potoka. Ten propojuje jednotlivé části Jihozápadního Města s širší krajinou Prokopského a Dalejského údolí. Panelová zástavba tu proto nestojí odděleně od okolní přírody, ale je s ní prostorově propojená.
Staré Stodůlky a umění mezi domy
Nová výstavba zároveň zcela nepřekryla starší podobu území. Do urbanistické koncepce byly začleněny historické statky ve Stodůlkách i kostel svatého Jakuba Staršího. Vedle panelových domů tak zůstávají čitelné starší vrstvy místa, které připomínají, že dnešní čtvrť nevznikla na prázdné mapě.
Pozornost si zaslouží také výtvarná díla ve veřejném prostoru. Ve Stodůlkách se nacházejí například Sluneční hodiny Pavla Přikryla a plastika Rodina Milana Váchy, v Lužinách díla Olbrama Zoubka a v Nových Butovicích mozaika Den a noc Jaroslava Róny. I tato díla byla součástí představy, že sídliště nemá být jen souborem bytových domů, ale skutečným městem s vlastními místy a symboly.
Praktické informace k procházce
Procházka začne v sobotu 3. října 2026 ve 12 hodin u západního výstupu ze stanice metra Stodůlky na náměstí Junkových. Potrvá přibližně 120 minut a povede po pěších trasách, veřejných prostranstvích a případně i nerovném terénu, proto je vhodné počítat s delší chůzí.
Rezervace byla podle dostupných informací spuštěna 13. září 2026. Před návštěvou je dobré ověřit aktuální kapacitu a podmínky v oficiálním programu Dne architektury. Uváděné vstupné se může pohybovat od bezplatné účasti do 200 korun, i tuto informaci je proto vhodné předem zkontrolovat.