Od školních lavic k muzeálním expozicím
Jen málokteré místo dokáže tak přirozeně spojit literaturu, regionální dějiny a atmosféru staré Vysočiny jako Síň rodáků v Jimramově. Sídlí v klasicistní budově bývalé Horní školy „U sv. Jana“, která vznikla roku 1801 z iniciativy hraběte Antonína Belcrediho. Ve štítě dodnes připomínají původ stavby iniciály A. H. B. a letopočet 1801.
Škola sloužila svému účelu až do roku 1986. Po opravě a rekonstrukci v letech 1992 až 1994 se historický objekt proměnil v muzeum a pamětní síň. Síň rodáků byla otevřena v prosinci 1998 a dnes nabízí několik tematicky odlišných pohledů na Jimramov i širší region.
Karafiátovi Broučci v místě svého zrodu
Největší pozornost přirozeně přitahuje Jan Karafiát, spisovatel a rodák z Jimramova. Jeho jméno je neodmyslitelně spojeno s knihou Broučci, která se stala jedním z nejznámějších děl české dětské literatury. Samostatná expozice sleduje Karafiátův život i tvorbu a připomíná také jeho osobní zázemí. K vidění je mimo jiné originální nábytek, který se ke spisovateli vztahuje.
Literární svět Broučků přibližuje rovněž rozměrné dioráma vytvořené Jiřím Trnkou. Podle turistických materiálů měl tento loutkový výjev původně vzniknout pro mezinárodní výstavu v New Yorku v roce 1938. Právě díky němu nepůsobí expozice jen jako přehlídka dokumentů, ale také jako vizuální setkání s poetikou příběhu, který znají celé generace čtenářů.
Na Karafiátovu stopu lze navázat i procházkou městem. Jimramov připomíná jeho rodný dům s pamětní deskou a samotná Síň rodáků leží přímo v historickém centru, které je městskou památkovou zónou.
Město, které dalo domov mnoha osobnostem
Název muzea nesměřuje pouze k jedinému spisovateli. Expozice Síň rodáků Jimramovska představuje také další výrazné osobnosti spojené s městysem a okolím. Patří k nim bratři Alois a Vilém Mrštíkové, duchovní a spisovatel Matěj Josef Sychra, Michal Blažek, František Žemlička, Čeňek Dobiáš nebo Bohuslav Kozák.
Zvláštní příběh nabízí Karel Slavíček, jezuita, matematik, astronom a hudebník, který působil jako misionář v Číně u císařského dvora. Jeho osud připomíná, že i z menších měst českých zemí vycházeli lidé, jejichž životní dráhy vedly daleko za hranice regionu i Evropy.
Jak se žilo na Vysočině
Expozice nazvaná Život na Vysočině přesouvá pozornost od slavných jmen ke každodennosti. Představuje předměty běžné potřeby a ukazuje prostředí, v němž lidé v regionu žili, pracovali a trávili volný čas. Součástí je také betlém od místního řezbáře pana Pivoňky.
Právě toto spojení velkých příběhů s obyčejnými věcmi dává návštěvě příjemnou rovnováhu. V jedné části člověk sleduje stopu literárního díla a osobnosti Jana Karafiáta, v jiné se setkává s předměty, které připomínají každodenní život obyvatel Vysočiny.
Tip pro návštěvu Jimramova
Síň rodáků stojí na adrese náměstí Jana Karafiáta 162, 592 42 Jimramov. Před budovou se nachází socha svatého Jana Nepomuckého a v okolí lze pokračovat procházkou městskou památkovou zónou. Návštěvu je tak možné spojit s hledáním dalších míst spojených s Karafiátem, prohlídkou historického centra nebo poznáváním dalších památek Jimramova.
V červenci a srpnu bývá muzeum otevřeno od úterý do neděle dopoledne a odpoledne. Mimo sezonu je návštěva možná po předchozí telefonické dohodě. Protože se aktuální režim může měnit, vyplatí se před cestou ověřit podrobnosti u městyse na čísle +420 604 888 933. Po domluvě lze zajistit také komentovanou prohlídku; průvodcovské služby jsou podle údajů muzea dostupné v angličtině, němčině a francouzštině.