Jižní Město mělo být víc než jen souborem panelových domů. Plánovalo se jako rozsáhlý městský celek pro desítky tisíc obyvatel, s vlastními centry, službami, školami, parky a pěšími trasami. Právě rozdíl mezi touto původní představou a skutečnou podobou lokality představí komentovaná vycházka v rámci festivalu Den architektury 2026.
Od velkého urbanistického plánu k sídlišti
Vycházka se uskuteční v neděli 4. října 2026 od 13 hodin. Sraz bude u výstupu ze stanice metra Háje a účastníky povede popularizátor architektury Matouš Pudil. Trasa zamíří mezi bulváry, parky, zákoutí, náměstí a další veřejná místa, která pomáhají číst Jižní Město jako promyšlený urbanistický celek.
Území dnešní Prahy 11 se začalo výrazně měnit ve druhé polovině 20. století. Výstavba byla zahájena v roce 1971 na území historických obcí Chodov a Háje. Ještě předtím, v roce 1966, proběhla veřejná soutěž na koncepci Jižního Města. Vítězný návrh počítal s propojením jednotlivých částí, přirozeným začleněním do krajiny a důležitou úlohou parků a zelených pásů.
Podrobný plán schválený na konci roku 1968 rozdělil území na obytné soubory Háje, Opatov a Litochleby. Každý z nich měl sloužit přibližně 16 500 až 19 500 obyvatelům, zatímco Chodov byl zvažován jako doplňující část. Centrum mělo vzniknout v okolí stanice Opatov a zelené osy měly spojovat obytnou zástavbu s Hostivařským lesoparkem a Milíčovským lesem.
Co z původní vize je vidět dodnes
Realita nakonec vznikala pod tlakem rychlé bytové výstavby, přesto se v Jižním Městě dochovaly prvky, které odkazují k původnímu konceptu. Patří k nim rozsáhlé zelené plochy, pěší propojení, veřejná prostranství i snaha vytvořit mezi domy místa pro každodenní život. Vycházka se proto nezaměří pouze na architekturu jednotlivých panelových domů, ale také na vztahy mezi nimi.
Jižní Město I zahrnuje především sídliště Háje, Opatov a Litochleby, zatímco pozdější Jižní Město II vznikalo v Chodově a Horních Roztylech mezi lety 1979 a 1988. Dvě etapy výstavby nabízejí možnost porovnat různé podoby stejného urbanistického záměru. Druhá část měla být podle dobových představ sídlištěm s lidskou tváří a její veřejný prostor doplnila také řada výtvarných děl.
Na Jižním Městě lze narazit na práce autorů, jako jsou Čestmír Suška, Jaroslav Róna, Jiří Kryštůfek nebo Josef Vajce. Umění tu není jen dekorací, ale součástí orientace a identity místa. Výraznou dominantou Hájů jsou také takzvaná Pražská dvojčata v Kupeckého ulici – dvojice výškových panelových domů propojených lávkou, dokončená v roce 1980.
Veřejný prostor, který se stále proměňuje
Jižní Město je dnes součástí městské části Praha 11, nikoli samostatnou obcí. Urbanistický celek zasahuje především do katastrálních území Háje a Chodov a většina obyvatel Prahy 11 žije právě v jeho prostoru. Podle vymezení a použitých statistik bývá označováno za největší panelové sídliště v Česku; přesnější je ale rozlišovat mezi samotným Jižním Městem, jeho jednotlivými etapami a celou městskou částí.
Současná podoba lokality není uzavřenou kapitolou. Vedle oprav a modernizace panelových domů se řeší také obnova parků, úpravy náměstí, dostavba center a proměna okolí stanic metra Opatov a Háje. Pozornost se věnuje například Centrálnímu parku Jižní Město. Právě tyto zásahy otevírají otázku, jak zachovat hodnoty původní modernistické koncepce a současně doplnit čtvrť o nové potřeby a funkce.
Praktické informace k vycházce
Akce začne u stanice metra Háje v neděli 4. října 2026 ve 13 hodin. Přesná délka ani podrobný průběh trasy zatím nejsou v dostupných informacích uvedeny, stejně jako případná nutnost rezervace či podmínky účasti. Před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální program festivalu Den architektury.
Protože půjde o vycházku po rozsáhlém městském území, hodí se pohodlné oblečení a obuv. Kdo si bude chtít téma rozšířit i po skončení programu, může zamířit do Centrálního parku, k náměstí Kosmonautů nebo porovnat okolí Hájů a Opatova s novější výstavbou v dalších částech Jižního Města.