Na první pohled může působit překvapivě, že právě vojenský prostor pomohl zachovat jednu z nejcennějších podob brdské krajiny. Dlouhodobé využívání bývalé dělostřelecké dopadové plochy Jordán omezilo růst lesa a vytvořilo podmínky pro vznik rozsáhlých otevřených stanovišť. Dnes tudy vede Naučná stezka Jordán, která propojuje přírodu, vojenskou historii i daleké výhledy.
Vřesoviště místo lesa
Stezka měří přibližně sedm kilometrů a prochází okolím bývalé dopadové plochy v CHKO Brdy. Trasa není postavená jako jednosměrný výkladový okruh – jednotlivá zastavení lze navštívit v libovolném pořadí a na stezku se dá nastoupit z různých míst. Právě otevřená krajina je přitom jejím největším lákadlem.
Vřesoviště patří k nejcennějším bezlesým biotopům v Brdech. Místy se střídají s rašelinnými stanovišti, náletovými březinami a plochami, které připomínají řídkou tajgu. Nejde o původní přirozenou podobu zdejšího lesa, ale o druhotný ekosystém, který vznikal po odlesnění, erozi, dopadech granátů a občasných požárech. Vojenská činnost tak paradoxně vytvořila prostor pro druhy, které by v souvislém lese jen obtížně přežívaly.
Otevřený charakter krajiny však není samozřejmostí. Ochrana přírody zde mimo jiné spočívá ve vyřezávání náletových dřevin, aby vřesoviště nezarostla a neztratila svou ekologickou hodnotu i působivé výhledy.
Bunkry, Benešák a příběh střelnice
Osm zastavení stezky tvoří jeden větší informační panel a sedm menších kovových panelů umístěných na solitérních kamenech. Výklad připomíná přírodní poměry, historii území i to, jak spolu vojenské využívání a dnešní ochrana krajiny souvisejí. Na trase a v okolí se nacházejí také pozůstatky vojenské minulosti včetně několika bunkrů.
Nejvýraznější stavbou je pěchotní srub CE Jordán, známý jako Benešák. Je připomínkou období, kdy se zdejší prostor připravoval a využíval pro vojenský výcvik. Ostrá dělostřelecká cvičení na cílové ploše Jordán podle obecnických podkladů začala v květnu 1930. Původní les byl postupně odstraněn a krajina se proměnila v dopadovou plochu, jejíž stopy jsou v terénu patrné dodnes.
Panely doplňují QR kódy s dalšími informacemi, například k historii srubu. V odlehlých částech Brd ale nemusí kvůli slabému mobilnímu signálu fungovat načtení bez problémů. Pokud se obsah neotevře přímo na místě, může pomoci zkusit jej zobrazit až po návratu do oblasti s lepším signálem.
Houpák jako odměna za výšlap
Výrazným bodem v okolní otevřené krajině je vrch Houpák s betonovou pozorovatelnou. Právě zde se naplno ukáže, proč se vyplatí vyrazit za jasného počasí. Podle dohlednosti se mohou v dálce objevit Milešovka, Říp, Křivoklátsko, Český kras, okraj Prahy, Ještěd nebo Krušné hory. Turistické materiály uvádějí také možnost spatřit Ralsko či Krkonoše se Sněžkou.
Takové panorama samozřejmě není zaručené při každé návštěvě. Výhledy ovlivňuje počasí, opar i roční doba, ale samotná otevřenost prostoru je v české krajině neobvyklá. Z vyhlídky lze dobře vnímat kontrast mezi rozsáhlými lesy Brd a pásy krajiny, které se před návštěvníkem otevírají za jejich hranicí.
Prakticky z Obecnice
Za hlavní výchozí obec se považuje Obecnice ve Středočeském kraji. Obec doporučuje využít záchytné parkoviště u fotbalového hřiště. Samotná stezka je určena pěším a její délka představuje středně náročný výlet. Při napojení na další brdské trasy, například směrem k Toku, je třeba počítat s delší vzdáleností i převýšením.
V CHKO Brdy není vhodné spoléhat na běžné turistické služby. Na trase nemusí být občerstvení, toalety ani odpadkové koše, proto je dobré připravit se předem a zázemí využít v obci. Širší dopadová plocha Jordán navíc zasahuje také do katastrů Malé Vísky a Zaječova.
Nejdůležitější je držet se značených a povolených cest. Bývalé vojenské plochy nejsou plošně pyrotechnicky vyčištěné a mimo vymezené trasy mohou zůstávat pozůstatky munice. Naučná stezka Jordán proto není místem pro průzkum zarostlých zákoutí, ale pro pomalou procházku po určené trase, při níž vynikne zvláštní spojení tiché přírody, vojenských dějin a otevřených brdských obzorů.