Pod zemí bývá tma, chlad a ozvěna dávných hornických prací. O víkendu 26. a 27. září 2026 se však Prokopská štola v areálu dolu Anna promění také v pohádkové jeviště. Hornické pohádky jsou připravené především pro děti od tří let a jejich doprovod. Během speciální prohlídky zazní písničky, odehrají se hrané scénky a návštěvníci se setkají s permoníky – bytostmi známými z hornických pověstí a pohádkového folkloru.
Pohádka v autentickém podzemí
Nejde o kulisy vytvořené pro jedinou akci, ale o skutečnou důlní trasu. Prokopská štola vznikla před rokem 1857 a sloužila k dopravě vytěžené rudy z podzemí směrem k dolu Anna a zdejší úpravně. Horizontální dílo je dlouhé zhruba čtvrt kilometru a návštěvníkům bylo zpřístupněno v roce 1998.
Prohlídka přitom nespoléhá jen na vyprávění. Součástí je jízda důlním vláčkem taženým akumulátorovou lokomotivou, která návštěvníky proveze podzemím až k ústí jámy Prokop. Právě spojení opravdového hornického prostředí s pohádkovým programem dává akci její osobitý charakter. Děti se mohou bavit příběhem, zatímco dospělí vnímají technické a historické dědictví místa.
Permoníci mezi stříbrem a olovem
Permoníci patří k tradičním představám spojeným s hornickým prostředím. V pohádkách vystupují jako skřítci, kteří mohli havířům pomáhat, ale také jim tropit nejrůznější rošťárny. V Hornických pohádkách jde právě o tento folklorní motiv, nikoli o historicky doložené bytosti.
Skutečné dějiny, do nichž je program zasazen, jsou ovšem neméně zajímavé. V příbramských dolech se dobývala především stříbrná a olověná ruda. Březohorský revír patřil v 19. století k mimořádně významným hornickým oblastem – ve druhé polovině století pocházelo z jeho dolů 97,7 procenta rakousko-uherské produkce stříbra a olova.
Důl Anna a šachta hluboká téměř 1 600 metrů
Areál dolu Anna, kde se akce koná, vznikl v roce 1789 z iniciativy hormistra a huťmistra Jana Antonína Alise. Při hloubení jámy zde byla v roce 1896 překročena hranice 1 000 metrů a v letech 1914 až 1957 šlo o nejhlubší jámu březohorského revíru.
Jízda Prokopskou štolou návštěvníky přivede také k místu spojenému s jámou Prokop z roku 1832. Ta dosáhla hloubky téměř 1 600 metrů a patřila k nejhlubším šachtám zdejšího revíru i k jedné z nejhlubších šachet ve střední Evropě. Pohádková výprava tak vede prostorem, který připomíná nejen každodenní práci horníků, ale i technickou náročnost tehdejší těžby.
Praktické informace k návštěvě
Hornické pohádky se konají v prohlídkovém areálu B – Důl Anna na adrese Husova 274 v Příbrami VI–Březových Horách. Prohlídky začínají každou celou hodinu, od 9:00 do 16:00, a jejich délka je přibližně jedna hodina. Celkový program je podle dostupných informací naplánován od 9:00 do 17:00. Vstupné je uváděno ve výši 60 korun.
Kapacita důlního vláčku je omezená, proto muzeum doporučuje předchozí rezervaci na telefonu 318 630 149. Do podzemí se hodí teplejší oblečení a pevná obuv. Parkování u jednotlivých areálů skanzenu je podle muzea zdarma. Před cestou je vhodné ověřit aktuální cenu, dostupnost míst i případné změny programu přímo u Hornického muzea Příbram.
Hornický skanzen Březové Hory ale nabízí i další důvody k delší návštěvě. Tvoří jej historické areály Ševčinského, Vojtěšského a Anenského dolu, expozice v původních provozních a správních budovách, mineralogická expozice, hornický domek nebo geopark. K dispozici jsou také další podzemní trasy a samostatná jízda hornickým vláčkem mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem. Hornické pohádky tak mohou být zábavným vstupem do širšího příběhu místa, které je od roku 2014 národní kulturní památkou.