V ranních hodinách 21. ledna 1937 zachvátil kravařský zámek požár, který zničil střechy, stropy, většinu interiérů i vybavení. Zámecká kaple svatého archanděla Michaela však katastrofu přečkala jako jediný prostor, který podle oficiálních památkových informací nebyl přímo zasažen. I ona ale po požáru potřebovala opravy a její oltářní obraz byl poškozen. Právě díky tomu dnes návštěvník vstupuje do prostoru, jenž si uchoval pozdně barokní podobu a patří k nejcennějším částem celého zámku.
Barokní kaple pod vysokou kopulí
První zpráva o zámecké kapli pochází z roku 1662. Její dnešní podoba souvisí především s vrcholně barokní přestavbou zámku v letech 1721 až 1728. Kaple je založena jako reprezentativní sakrální prostor, jehož kopuli nesou mohutné pilíře. Bohatá výzdoba vznikala kolem roku 1730, tedy v době, kdy se zámek proměňoval v honosné sídlo.
Největší pozornost přitahuje iluzivní nástropní freska. Jejím autorem je František Řehoř Ignác Eckstein, významný malíř působící na Moravě a ve Slezsku. Obrazový program představuje Nanebevzetí Panny Marie, alegorie čtyř světadílů, církevní otce i mučedníky. Malba vytváří dojem, že se kopule otevírá do nebeského prostoru, a patří k nejpůsobivějším prvkům návštěvy.
Výzdoba, která přežila oheň i desetiletí
Oltářní výzdobu vytvořil opavský sochař Jan Jiří Lehner. K jeho práci patří také motiv Božího oka s hebrejským nápisem JAHVE. Lehner se podílel rovněž na výzdobě zámeckého portálu a na dvojici putti na nádvoří. Oltářní obraz s výjevem pádu andělů je připisován Josefu Sternovi. Dílo je přibližně tři sta let staré a v minulosti se připravovalo jeho restaurování.
Požár vypukl přibližně v pět hodin ráno. Teploty tehdy klesaly asi k minus dvaceti stupňům a hasičům při zásahu zamrzala voda, což likvidaci ohně výrazně ztěžovalo. Zámek přišel o střechy, stropy s figurálními a ornamentálními štukaturami, vnitřní zařízení i dřevěné vstupní schodiště. Přesná příčina požáru není známá. Jedna z pozdějších domněnek spojovala vznik ohně se svařováním konstrukcí na půdě, potvrzena však nebyla.
Další poškození přinesl přechod fronty v roce 1945. Obnova zámku začala v roce 1952 a v zásadě byla dokončena kolem roku 1970. Také kaple potřebovala následnou péči. V roce 2019 prošla komplexním restaurováním její freska, které vedla akademická malířka Romana Balcarová se svým týmem. Po odstranění nánosů a opravách se znovu zvýraznily původní barokní barevné tóny.
Od vojenské expozice k živému prostoru
Po poválečné obnově sloužil zámek mimo jiné jako sídlo vojenské expozice Ostravská operace. Tato etapa dnes patří historii. Současné využití je kulturní a návštěvnické: kaple je znovu vysvěcena, konají se v ní bohoslužby a podle aktuálního programu také příležitostné koncerty a výstavy.
Návštěva proto není jen prohlídkou dochovaného interiéru, ale také setkáním s prostorem, který stále plní svou původní duchovní funkci. Kapli lze vidět v rámci klasické prohlídky zámku s průvodcem, případně samostatně. Návštěvníci při samostatné návštěvě dostávají brožuru s informacemi o kapli a popisem jednotlivých výjevů na fresce.
Prakticky pro návštěvníky
Zámek s kaplí stojí na adrese Alejní 24 v Kravařích. Hlavní návštěvní sezona obvykle připadá na červen až srpen, kdy bývá otevřeno denně kromě pondělí; na jaře a na podzim se návštěvní režim soustředí především na víkendy a svátky. Aktuální otevírací dobu, vstupné i termíny bohoslužeb je vhodné před cestou ověřit u provozovatele, protože se mohou měnit.
Kaple osloví zájemce o barokní nástěnnou malbu, sakrální architekturu i dějiny obnovy památek. V Kravařích navíc nabízí vzácný kontrast: zatímco zámek připomíná ničivou událost roku 1937, jeho kaple zachovává velkou část původní umělecké výpovědi a dodnes zůstává živým místem.