Dvě stě sedmdesát pět letadel, šest hlavních hangárů a rozsáhlé venkovní plochy. Letecké muzeum Kbely nabízí mimořádně široký pohled na vývoj československého, českého i světového letectví. Návštěva přitom není jen prohlídkou techniky. Odehrává se v areálu prvního vojenského letiště, které bylo vybudováno po vzniku Československa v roce 1918.
Muzeum vzniklo v roce 1968, jeho první improvizovaná výstava se však otevřela už o rok dříve. Tehdy představila 62 letadel. Dnes patří sbírka Kbel k nejrozsáhlejším leteckým kolekcím v Evropě, jak uvádí její zřizovatel, Vojenský historický ústav Praha. Přibližně stovka strojů je umístěna v krytých halách, další exponáty najdeme venku nebo v depozitářích.
Od prvních vojenských letounů po proudovou éru
Nejstarší část expozice se nachází v hangáru typu Hart. Historická stavba byla do Kbel převezena z Chebu už v roce 1919 a po náročné rekonstrukci se podařilo zachránit ji před demolicí. Za obnovu získal Vojenský historický ústav v roce 2003 ocenění Gloria musaealis.
V hangáru pojmenovaném po zakladateli muzea Jaroslavu Janečkovi návštěvníci uvidí například francouzský stíhací SPAD VII z období první světové války nebo Letov Š-2, považovaný za první vojenský letoun československé konstrukce. Na něj navazuje expozice letectva první republiky v letech 1925 až 1938. Zastoupena je slavná Avia B-534, první dopravní letoun československé konstrukce Aero A-10 i závodní Aero A-18C, které dosahovalo rychlosti 275 kilometrů za hodinu.
Další sály připomínají druhou světovou válku a osudy československých letců působících v zahraničí. Mezi výrazné exponáty patří sovětský bitevní Il-2m3, stíhací Lavočkin La-7, britské cvičné letouny Tiger Moth a Harvard nebo německý proudový Messerschmitt Me 262B. Nechybí ani řízená puma Fritz X.
Československé stroje vedle světových konstrukcí
Významnou část sbírek tvoří domácí poválečná letecká technika. Největší expoziční hangár představuje téměř šest desítek letounů, mezi nimi Avii S a CS 199, Aero C-3A, Avii B-33, řadu stíhacích MiGů, dopravní Aero Ae-45 nebo Let L-200 Morava. Samostatnou pozornost si zaslouží také československé vrtulníky, letouny Zlín a cvičné stroje Aero L-29 Delfín a L-39 Albatros.
Hangár číslo 43 umožňuje dobře porovnat poválečné proudové cvičné letouny. Vedle sebe zde stojí polský PZL TS-11 Iskra, československý Delfín, cvičná verze MiGu-15 a Albatros. Samotná hala pochází z první poloviny 30. let a dodnes stojí na původním místě.
Kbely ovšem nejsou jen o celých letadlech. Sbírky zahrnují téměř padesát leteckých motorů, vrtule, části draků, přístroje, výzbroj, stejnokroje, prapory, vyznamenání i další dokumenty. Díky tomu lze sledovat nejen podobu strojů, ale také každodenní práci lidí, kteří s nimi létali a udržovali je v provozu.
Od nebe ke kosmonautice
Do poválečné expozice patří také návratová kabina kosmické lodi Sojuz 28 a skafandr Vladimíra Remka, prvního československého kosmonauta. Na venkovní ploše pak návštěvníky upoutá Tupolev Tu-104, první proudový letoun používaný Československými aeroliniemi a zároveň největší stroj ve sbírkách muzea.
Některé exponáty nejsou pouze statickými připomínkami minulosti. Muzeum provozuje deset letuschopných strojů, například dvouplošník Aero C-104S, aerotaxi Let L-200 Morava nebo akrobatické Zlíny Z-126 a Z-226. Jejich nasazení ale souvisí s vybranými akcemi, zejména se zahájením sezony a leteckými dny, nikoli s běžnou návštěvou.
Stará Aerovka a příběh rekordního letu
Součástí muzea jsou také dvě historické výstavní haly v areálu Stará Aerovka v Letňanech. Od hlavního kbelského areálu je dělí přibližně 900 metrů, vstup se nachází v ulici Hůlkova. Hangár číslo V vznikl v letech 1940 až 1941 pro firmu Aero, starší hangár číslo VI byl postaven už v roce 1920 pro sestavování a zalétávání letadel.
V roce 2026 se pozornost obrací také k renovovanému dvouplošníku Aero Ab-11. Právě s tímto strojem absolvovali před sto lety štábní kapitán Vilém Stanovský a mechanik František Šimek propagační let přes tři světadíly a 23 států. Za více než 15 tisíc kilometrů strávili ve vzduchu 91 hodin a 52 minut. Muzeum letoun představilo veřejnosti při zahájení 58. sezony 25. dubna 2026.
Hlavní areál v Mladoboleslavské ulici v Praze 9–Kbेलích je v sezoně přístupný zdarma. Otevírací režim se mění podle části roku, proto je vhodné ověřit si jej před cestou. Z metra Letňany je možné pokračovat autobusem na zastávku Letecké muzeum; Stará Aerovka je samostatná část návštěvy, nikoli další hala v hlavním areálu.