V historické varně Portu 1560 nestojí návštěvník před pouhou řadou starých kovových nádob. Vidí prostor, kde se po desetiletí skutečně vařilo pivo, a zároveň jednu z nejzajímavějších dochovaných technických částí českokrumlovského pivovaru. Varní nádoby, pánve, kotle, scezovací korýtko i další zařízení tu vytvářejí ucelený obraz provozu, který býval důležitou součástí života města.
Technologie, která vypráví o vaření piva
Expozice nazvaná Práce se soustředí na původní technologii vaření piva. Dochované vybavení je podle materiálů Portu 1560 datováno do roku 1867. Nejde však o tvrzení, že celý dnešní prostor vznikl v jediném okamžiku. Varna se v 19. století několikrát měnila a její dnešní podoba souvisí s přestavbami pivovaru i s přesunem provozu.
Právě technické detaily dělají návštěvu zajímavou i pro ty, kteří se v pivovarnictví běžně neorientují. Informační a interaktivní výklad objasňuje například pojmy cíz, monžík a stavoznak. Návštěvník tak může sledovat, jak se v nádobách pracovalo se sladovým výtažkem, jak se oddělovala tekutina od mláta nebo jak se kontrolovala její hladina. Část zařízení pochází také z pozdějších období, včetně technologie z konce 20. století. Varna proto nepředstavuje jedinou historickou chvíli, ale několik vrstev vývoje pivovarského provozu.
Od rožmberského pivovaru k průmyslovému provozu
Vaření piva je s Českým Krumlovem spojeno nejpozději od středověku. Městská práva připomínají pivovarskou tradici už ve 14. století: Petr z Rožmberka udělil Krumlovským v roce 1347 mílové právo na krčmy a pivovar a o několik desetiletí později město získalo také řád pro prodej piva.
Původní panský pivovar a sladovna stávaly na čtvrtém zámeckém nádvoří. S rostoucí výrobou však přestaly vyhovovat, a Vilém z Rožmberka proto nechal roku 1560 vybudovat nový objekt v předhradí. Právě tento rok dal pozdějšímu areálu jméno Port 1560. V letech 1625 až 1630 byly další starší stavby, včetně rožmberské zbrojnice, přestavěny na nový panský pivovar.
Areál později přešel spolu s panstvím ke Schwarzenbergům. V 19. století se zde začaly výrazněji prosazovat modernější postupy: roku 1852 byl zaveden anglický hvozd a mezi lety 1880 až 1882 přešel provoz na parní pohon. Na počátku 20. století měl pivovar rozsáhlé technické zázemí, parní kotle, parní stroj i varnu s kapacitou 100 hektolitrů na jeden vár.
Prostor proměněný požárem i přestavbami
Historie dnešní Varny není přímočará. Varna byla rekonstruována už v roce 1857, při požáru roku 1869 vyhořela část pivovaru a obnova následovala o rok později. Podle popisu Portu 1560 se před rokem 1869 nacházela v jihovýchodním křídle u řeky, poté byla přesunuta na dnešní místo. Zde vznikl dvoupodlažní prostor se třemi klenebními poli.
Technologie tak stojí v budově, která sama vypráví o proměnách pivovarnictví i stavebního vývoje. S Varnou souvisí také sousední Hvozd. V něm se sušil naklíčený ječmen, tedy slad. Dochoval se zde korečkový výtah, pec a ocelové rošty, které rozváděly teplo jednotlivými podlažími. Společně obě budovy ukazují, že pivovar nebyl jen místem varu, ale složitým organismem propojených provozů.
Z pivovaru kulturní centrum
Výroba piva v areálu skončila v roce 2014. Po rekonstrukci, dokončené před otevřením Portu 1560 v roce 2024, se dříve málo přístupné objekty proměnily v kulturně-společenské centrum. Obnova zachovala historické prostory i technické prvky a začlenila je do nových expozic v areálu, který leží v historickém jádru Českého Krumlova zapsaném na seznamu UNESCO.
Prohlídka Varny pokračuje do podkroví, kde je vytvořeno prostředí hospody kolem roku 1900. Výklad tak nekončí u výroby: připomíná také místo, kde se pivo čepovalo a pilo. Kdo chce vidět rozdíl mezi historickou a současnou technologií, může si podle aktuální nabídky zvolit komentovanou trasu s návštěvou nové varny minipivovaru a ochutnávkou. Samostatná prohlídka se věnuje pouze historické Varně a její expozici.
Port 1560 najdete v Pivovarské ulici v části Latrán. Otevírací doba, ceny i termíny komentovaných prohlídek se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před cestou. Pro poznávání Českého Krumlova je však Varna cenná i bez degustace: dovoluje nahlédnout do technického zázemí města, jehož dějiny se neodehrávaly jen na zámku a v malebných ulicích, ale také u kotlů, pecí a varních nádob.