Na tři představení přijely do Brna stovky lidí i zvířat a celé město dostalo ochutnat pečlivě naaranžovaný Divoký západ. Buffalo Bill’s Wild West Show se v Králově Poli představila 11. a 12. srpna 1906 během svého posledního evropského turné. Tehdejší publikum nečekalo malou pouťovou atrakci, ale velkolepou produkci s vlastním železničním zázemím, průvodem ulicemi a stanem pro tisíce diváků.
Královo Pole před více než sto lety
V době návštěvy nebylo Královo Pole součástí Brna. Samostatné město získalo městská práva teprve v roce 1905 a k Brnu bylo připojeno až v roce 1919. Západně od dnešní Palackého třídy se tehdy rozkládaly málo zastavěné plochy a rozsáhlé vojenské cvičiště, které souviselo s nedalekými jezdeckými kasárnami.
Právě zde se podle záznamu Encyklopedie dějin Brna, kterou spravuje Muzeum města Brna, představení konala. Muzejní podklady místo spojují s prostorem dnešní Veterinární a farmaceutické univerzity. V některých novějších popisech se naopak objevuje lokalizace k areálu koupaliště Dobrák. Přesné vymezení někdejšího cvičiště vůči dnešním ulicím však zatím není bezpečně doloženo, a proto je nejjistější mluvit o vojenském cvičišti v Králově Poli.
Celé stanové město na kolejích
Výprava dorazila třemi vlakovými soupravami, z nichž každá měla patnáct vagónů. Spolu s účinkujícími cestovali koně, indiáni, vojáci, honáci, lovci i početný personál. Zvířata a lidé byli ubytováni v menších stanech, zatímco pro samotné diváky vyrostl obrovský stan s umělým osvětlením a kapacitou kolem 12 000 sedadel.
Ještě před začátkem programu se část účinkujících vydala v průvodu z nádraží směrem do Králova Pole. Dobové líčení zmiňuje více než stovku indiánů na koních, skupinu Rough Riders a další jezdce v uniformách či pracovním oděvu. Podle muzejního záznamu se při této příležitosti v brněnských ulicích poprvé objevila také jízdní policie. Tento údaj je však třeba chápat jako tvrzení historického pramene, nikoli jako definitivně objasněný vznik policejní jednotky.
Show předcházela výrazná reklamní kampaň. Plakáty lákaly na dobrodružství, jezdecké umění a obrazy amerického pohraničí, které tehdy v Evropě působily exoticky. Muzeum města Brna dodnes uchovává originální plakát k brněnskému vystoupení.
Divoký západ jako velká inscenace
William Frederick Cody, známý jako Buffalo Bill, byl poštovním jezdcem, vojenským zvědem, lovcem a průvodcem. Vlastní show založil už v roce 1883 a postupně z ní vybudoval mezinárodní podnik. Jeho představení nabízelo romantický obraz osidlování Západu, jezdecké souboje, střelbu a ukázky života různých skupin obyvatel amerického pohraničí.
Brněnské publikum tak sledovalo především profesionálně vytvořenou podívanou, nikoli přesný obraz skutečných dějin. Dobový tisk ji nepřijal bez výhrad a upozorňoval na umělost celého programu. Kritiku vyvolalo také zacházení se zvířaty. Moravský spolek pro ochranu zvířat reagoval na zprávy z vídeňských vystoupení a za problematické považoval některé jezdecké a drezurní praktiky.
Co připomíná dnešní Dobrák?
Koupaliště Dobrák v Králově Poli vzniklo až v roce 1961, tedy více než půl století po Buffalo Billově návštěvě. Vyrostlo z iniciativy místního obyvatele Jugo Machaře a navázalo na dvě protipožární nádrže. Dnes jde o veřejně přístupný sportovně-rekreační areál v ulici Dobrovského, kam se dá dostat tramvajemi na zastávku Dobrovského.
Návštěvník tu neuvidí dochovaný stan, pamětní desku ani jinou stavbu, která by show připomínala. Dobrák je zajímavý především jako výchozí bod k přemýšlení o proměně Králova Pole. Z prostoru vojenských cvičení a velkých otevřených ploch se během 20. století stala městská čtvrť. Do druhé světové války byla podle Národního památkového ústavu prakticky zastavěna oblast mezi dnešními ulicemi Červinkovou, Purkyňovou a Dobrovského.
Buffalo Billova návštěva tak dnes není jen příběhem slavného Američana. Je také připomínkou doby, kdy se světová zábava přesouvala po železnici, dokázala během několika hodin vytvořit celé stanové město a proměnit okraj tehdejšího města v jeviště pro tisíce lidí. Přesné místo někdejšího cvičiště je přitom stále otázkou pro historické mapy a archivy – a právě tato nejistota vybízí k objevování současného Králova Pole jinýma očima.