V době, kdy se řada umělců nemohla běžně prezentovat v galeriích, vznikala na Ostravsku výtvarná alba jako alternativa k oficiálnímu kulturnímu provozu. Právě tento příběh přiblíží výstava Alba vzdoru a naděje, která se od 9. září do 25. října 2026 uskuteční v ostravském Domě umění.
Samizdat jako náhradní výstavní prostor
Alba 75, 76, 77 a Tvorba 1977 nebyla běžnými katalogy ani klasickými výstavami. Šlo o ediční projekty, v nichž se výtvarná díla dostávala k veřejnosti prostřednictvím fotografických reprodukcí, grafických listů nebo kreseb. Vznikala mimo standardní institucionální rámec a umožnila představit autory, jejichž práce se do oficiálních galerií tehdy často nedostávaly.
Na vydávání alb se podíleli především Ivo Janoušek, Eduard Ovčáček, Kamil Drabina a Jan Štefan. U pozdějších projektů se podle odborných podkladů uvádějí také Milan Weber a Jiří Lukeš. Ostrava se tak ukazuje jako místo, kde se v období normalizace formovaly důležité iniciativy neoficiální kultury, a to v kontaktu s českou i slovenskou výtvarnou scénou.
Od fotografií k velkoformátovým kresbám
První z projektů, Album 75, představilo tvorbu 24 významných českých umělců prostřednictvím fotografických reprodukcí. Tento způsob umožnil zahrnout nejen malbu a grafiku, ale také sochařská díla. Fotografie zde nebyla pouhou dokumentací, ale praktickým prostředkem, jak dostat umění mimo galerijní zdi.
Album 76 se posunulo především ke grafice a záměrně propojilo české a slovenské autory. Jednotlivé příspěvky měly podobu grafických listů nebo kreseb. Na výstavě však nebude tento soubor zastoupen v úplnosti. Návštěvníci uvidí jeho titulní list, protože Album 76 bylo v Ostravě v posledních letech představeno opakovaně.
Album 77 bylo naopak založeno výhradně na kresbách a počítalo s příspěvky ve formátu A2. Mezi jeho účastníky patřili například Karel Adamus, Václav Boštík, Rudolf Fila, Dalibor Chatrný, Jozef Jankovič, Eva Kmentová, Stanislav Kolíbal, Eduard Ovčáček, Jiří Sopko nebo Jan Wojnar. Výstava nabídne také Tvorbu 1977, čímž vytvoří ucelenější pohled na rozmanité podoby tehdejších neoficiálních edic.
Výstava v roce důležitého výročí
Alba vzdoru a naděje se konají v roce, kdy Dům umění slaví sto let od svého otevření. Budova byla slavnostně uvedena do provozu 13. května 1926 a dnes je sídlem Galerie výtvarného umění v Ostravě. Na jejím vzniku měl významný podíl ostravský stavitel a sběratel František Jureček, jehož dar přibližně 120 uměleckých děl položil základ galerijním sbírkám.
Památkově chráněný objekt navrhli František Fiala mladší a Vladimír Wallenfels. Jeho architektura spojuje prvky purismu, konstruktivismu a funkcionalismu. Charakteristické režné cihlové zdivo doplňují výstavní sály s lucernovým osvětlením. Po rekonstrukci zázemí v roce 2025 se Dům umění návštěvníkům znovu otevřel v lednu 2026. Obnoveny byly některé prvky původního interiéru, například barevnost nebo kulová svítidla ve vestibulu, a přibyly také dětská zóna, šatna a galerijní obchod.
Ostrava jako součást příběhu
Výstava tak nenabízí pouze přehlídku historických artefaktů. Připomíná, že umělecký život v Československu se neodehrával jen v Praze nebo Bratislavě. Také průmyslová Ostrava dokázala vytvářet podmínky pro spolupráci, výměnu názorů a šíření tvorby navzdory omezením své doby.
Expozici doplní drobné plastiky ve formě multiplů, které navazují na vydavatelské aktivity umělců. Kurátorem výstavy je Jiří Jůza, grafický design připravila Katarína Jamrišková. Mezi vystavujícími jsou vedle již zmíněných autorů také Josef Istler, Věra Janoušková, Čestmír Kafka, Radek Kratina, Karel Nepraš, Ladislav Novák, Milan Paštéka, Miroslav Šnajdr nebo Jiří Žlebek.
Praktické informace k návštěvě
Dům umění najdete na adrese Jurečkova 9 v centru Ostravy. Vernisáž se uskuteční v úterý 8. září 2026 od 17 hodin a podle aktuálních informací není nutná rezervace. Galerie bývá otevřena od úterý do neděle, zpravidla mezi 10. a 18. hodinou; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální údaje na webu Galerie výtvarného umění v Ostravě. Každý pátek je podle platného ceníku vstup volný.