V centru Kněžic na Jihlavsku stojí zámek, který na první pohled nepůsobí jako rozsáhlé aristokratické sídlo. Jeho zajímavost ale nespočívá ve velkoleposti. Dnešní budova připomíná proměny menších šlechtických objektů, které vznikaly pro praktické využití, později měnily podobu i majitele a nakonec se staly přirozenou součástí obce.
Od starší tvrze k renesančnímu zámku
Kněžický zámek je spojován s koncem 16. století, kdy jej Valdštejnové vybudovali jako renesanční lovecký zámek. Krajský katalog zároveň uvádí, že stavba pravděpodobně stojí na místě starší tvrze. O jejím původu se v historických materiálech objevují různé údaje; podle některých pramenů ji měli ve 14. století založit Hrutovicové. Přesnou stavební posloupnost proto nelze popsat jako zcela jistou.
Bezpečnější je držet se rozdílu mezi možným středověkým předchůdcem a dnešní budovou. Ta byla v průběhu staletí několikrát upravována. Za Collaltů získala na počátku 18. století barokní podobu a kolem roku 1800 následovala klasicistní úprava. Po celou dobu collaltského vlastnictví sloužil objekt především jako lovecké sídlo. Collaltové jej drželi až do roku 1945.
Proměna šlechtického sídla v obecní dům
Po druhé světové válce zámek přešel do vlastnictví zemědělského družstva v Kněžicích. Později se jeho osud začal znovu spojovat přímo s obcí. Po roce 2000 jej Kněžice získaly a mezi lety 2000 až 2003 prošel rekonstrukcí. Obnovený objekt dnes neslouží jako izolovaný zámecký areál, ale jako živá veřejná budova.
V zámku sídlí obecní úřad a knihovna. Právě v prostorách místní knihovny je umístěna stálá historická a vlastivědná expozice Živá a neživá příroda v okolí Kněžic. Příběh stavby tak nekončí u šlechty a loveckých výprav. Památka pokračuje v obecním provozu a zůstává místem, kam lidé přicházejí nejen za historií, ale i kvůli běžným službám.
Co představuje místní expozice
Expozice propojuje historii obce s poznáváním okolní krajiny. Už její název upozorňuje na dvojí pohled: na živou přírodu i na neživé složky prostředí, které utvářejí charakter Kněžicka. Dostupné informace potvrzují její přírodovědné a vlastivědné zaměření, nepodávají však podrobný seznam jednotlivých exponátů. Konkrétní podobu instalace je proto nejlepší ověřit přímo při návštěvě.
Právě v tom spočívá půvab místa. Návštěva není klasickou prohlídkou velkého zámku s několika okruhy a reprezentativními sály. Je spíše komorním zastavením, při němž se v jediné památce potkává regionální historie, obecní současnost a téma krajiny v okolí. Pro výletníky, kteří rádi objevují méně známá místa, může být kněžická expozice zajímavým doplněním putování po Vysočině.
Krátký okruh v centru Kněžic
Zámek stojí v historickém jádru obce nedaleko kostela svatého Jakuba Staršího. Návštěvu lze proto spojit s prohlídkou této sakrální památky a s krátkou procházkou centrem. V blízkosti se nachází také kaple svatého Jana Nepomuckého, která byla v prvním čtvrtletí roku 2024 prohlášena kulturní památkou. Kaple není součástí zámecké expozice, představuje však další zajímavý bod místního památkového okruhu.
Zámek najdete na adrese Kněžice 1, 675 29 Kněžice. Krajský katalog uvádí pro expozici páteční návštěvní dobu od 12 do 17 hodin a vstup zdarma. Jiné turistické materiály doporučují předchozí telefonickou domluvu, proto je rozumné aktuální podmínky před cestou ověřit u obecního úřadu. Kontakt je možné hledat především podle oficiálního telefonního čísla obce 568 885 536.
Kněžický zámek není monumentem, který by ohromoval rozměry. Jeho hodnota je jinde: v soustředění několika vrstev na jednom místě. Renesanční lovecké sídlo, barokně a klasicistně upravená stavba, obecní úřad, knihovna a expozice o přírodě společně vytvářejí obraz památky, která se nezastavila v minulosti, ale stále patří do života obce.