V Kročehlavech se dá během jediné vycházky sledovat více než půl století průmyslových dějin Kladenska. Dochovaná i historicky doložená dělnická zástavba připomíná dobu, kdy hutě a další podniky nebyly jen místem zaměstnání. Pomáhaly také řešit nedostatek bytů, určovaly podobu nových čtvrtí a výrazně zasahovaly do života svých zaměstnanců.
Právě tomuto vztahu mezi průmyslem, bydlením a městem se věnuje komentovaná vycházka v neděli 4. října 2026. Trasa propojí dvě odlišné etapy vývoje Kročehlav: starší kolonii Pražské železářské společnosti a pozdější Poldi Siedlung, budovanou v letech 1939 až 1942 pro zaměstnance Poldiny hutě.
Když podnik stavěl nejen továrnu, ale i domov
Od druhé poloviny 19. století přicházely na Kladensko tisíce lidí za prací v hornictví, hutnictví a dalších průmyslových oborech. Rychlý příliv obyvatel však znamenal také bytovou krizi. Na výstavbě se proto vedle obcí podílely přímo průmyslové společnosti, které pro své zaměstnance budovaly vlastní obytné soubory.
V Kročehlavech po sobě Pražská železářská společnost zanechala unifikované dělnické domy, v dobových dokumentech označované například jako Neue Kolonie, Alte Kolonie nebo Arbeiterwohnhaus. Nešlo jen o jednotlivé domy, ale o promyšlený způsob, jak ubytovat početnou pracovní sílu v dosahu průmyslových podniků.
Historické údaje z roku 1935 uvádějí například domy čp. 404 až 412 v tehdejších ulicích Nádražní, Prokopova a Žďárská nebo domy čp. 451 až 460 ve Vrchlického a Barákově ulici. Při dnešní procházce je však třeba brát toto vymezení jako historickou lokalizaci: názvy ulic, číslování i rozsah zástavby se mohly v průběhu času změnit.
Poldi Siedlung: bydlení ve stínu okupace
Druhá část vycházky zavede návštěvníky k Poldi Siedlung. Tato kolonie vznikala v letech 1939–1942, tedy za nacistické okupace, a souvisela s ambicióznějšími plány na proměnu Kladna v nové průmyslové město. Na širší koncepci se od roku 1939 podíleli zástupci několika kladenských průmyslových podniků.
Výstavba měla nabídnout bydlení zaměstnancům Poldiny hutě, zároveň ale přesahovala představu několika řad dělnických domů. Projekt počítal také s veřejnými a reprezentativními stavbami a s novým městským centrem. To se do konce války nepodařilo dokončit.
Podoba Poldi Siedlung odrážela architektonické a urbanistické představy okupační správy. Odborné podklady spojují projekt s architektem Wernerem Knappem a upozorňují na důraz kladený na jednotný vzhled, pravidelné uspořádání a tradicionalisticky pojaté obytné stavby. Právě zde je dobře patrné, že architektura nebyla neutrální: měla vyjadřovat řád, sounáležitost a určitou představu o společnosti.
Dvě kolonie, dvě představy o průmyslovém městě
Srovnání obou lokalit ukazuje proměnu podnikového bydlení. Starší kolonie Pražské železářské společnosti vyrůstala především z praktické potřeby ubytovat dělníky v době prudké industrializace. Poldi Siedlung už byla součástí širšího urbanistického projektu, který měl vedle bydlení vytvářet také nový obraz města a společnosti.
Obě místa přitom spojuje podnikový paternalismus. Firma nebyla pouze zaměstnavatelem, ale také aktérem, který ovlivňoval bydlení, sociální prostředí i prostorové uspořádání Kladna. Dělnické domy tak nejsou jen architektonickou zajímavostí. Pomáhají pochopit, proč se některé části města rozvíjely právě tam, kde dnes stojí, a jak průmysl formoval každodenní život několika generací.
Praktické informace k vycházce
Výchozím místem komentované procházky bude v 10:00 zastávka MHD U Meisnerů v Kladně–Kročehlavech. Vycházka potrvá přibližně 120 minut a její kapacita je omezena na 40 účastníků. Trasa vede po běžných městských komunikacích a zaměřuje se na urbanistické souvislosti, dochované domy i historicky doloženou zástavbu, nikoli na návštěvu jediného uzavřeného objektu.
Rezervace má podle oficiálních informací probíhat přes GoOut a být dostupná od 13. září 2026. Podmínky účasti je vhodné před cestou ověřit, protože u vstupného se mohou informace lišit. Největší hodnotou akce však není samotná návštěva jedné památky. Je jí možnost číst Kročehlavy jako živou učebnici průmyslové historie Kladenska – mezi hutí, ulicí a domovem.