Buštěhradská dráha přes Buštěhrad nikdy nevedla. Název soukromé železniční společnosti odkazoval na význam města a jeho panství v době, kdy se na Kladensku rychle rozvíjela těžba uhlí. Skutečná trať vedla nejblíže ke stanici Buštěhrad-Vrapice, dnešnímu Kladnu-Vrapicím, přibližně tři kilometry od města. Buštěhrad tak nabízí pozoruhodný historický paradox a zároveň kompaktní centrum, které se dobře poznává pěšky.
Od hradu k městu
Nejstarší vrstvu Buštěhradu představuje lokalita Starý hrad. Písemné prameny ze 14. století zde připomínají tvrz, která byla v letech 1440 až 1450 přestavěna na mohutně opevněný hrad. Z někdejšího sídla se dochovala západní brána, okrouhlá bašta a části hradeb. Nečekejte však klasickou volně přístupnou zříceninu. Pozůstatky se postupně staly součástí obytných domů a některá místa proto není možné běžně navštívit.
Hrad zanikl během třicetileté války, kdy jej v roce 1632 poškodilo a zničilo saské vojsko. O několik desetiletí později zasáhla město morová epidemie. Podle místních historických podkladů tehdy Buštěhrad téměř vymřel a majitelé panství následně přivedli nové osadníky ze Zákup. I tato dramatická proměna pomáhá vysvětlit, proč dnešní město v sobě spojuje středověké stopy s pozdější barokní výstavbou.
Zámek, park a kostel
Na svahu nad původní obcí stojí rozsáhlý buštěhradský zámek. Jeho první část vznikala v letech 1699 až 1705 z podnětu Anny Marie Františky Toskánské. Ve vrcholném baroku byl areál rozšířen mezi lety 1747 a 1754 podle návrhů spojovaných s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem a Anselmem Luragem. Poslední výrazná stavební etapa přišla v letech 1812 až 1816, kdy přibyla klasicistní boční křídla.
Součástí levého křídla byla původně zámecká kaple Nejsvětější Trojice. Později se proměnila v kostel Povýšení svatého Kříže, který je dnes jednou z dominant areálu. Zámek není běžně prezentován jako památka s pravidelnými interiérovými prohlídkami, výletník proto ocení především jeho exteriér, park a okolní městskou zástavbu. Památkově chráněný areál zahrnuje také ohradní zeď a přilehlé pozemky. Park obnovený v roce 2012 navíc slouží kulturním programům, koncertům a dalším akcím.
V centru stojí za pozornost také osmiboká kaple svaté Máří Magdaleny z roku 1848, mariánský sloup u zámku a takzvaný toskánský sloup na náměstí. Dolní náměstí připomíná původní ves Buštěves. Stáří zdejších statků a pivovaru je doloženo už od 15. století.
Pivovar a stezka historií
Buštěhradský pivovar měl právo várečné doložené už rokem 1497. Po zničení za třicetileté války byl obnoven a roku 1755 přestavěn Anselmem Luragem do barokní podoby. Poslední várka tu vznikla v srpnu 1967 a likvidace pivovaru byla dokončena ještě téhož roku. Dnes je jeho příběh jednou z důležitých zastávek při poznávání města.
Praktickou osnovu procházky nabízí Stezka historií Buštěhradu. Původně vznikla v roce 2002, po rozšíření a aktualizaci byla znovu otevřena v roce 2018 a v současnosti uvádí 34 zastavení. Trasa spojuje Starý hrad, zámek, kostel, pivovar, kaple i místa spojená s Otou Pavlem. Výlet tak není jen přehlídkou jednotlivých památek, ale příběhem města, které se v průběhu staletí několikrát proměnilo.
Ota Pavel a železniční stopa
Buštěhradské muzeum Oty Pavla sídlí v Kladenské ulici a připomíná spisovatelovo dětství, které v Buštěhradě prožil v letech 1939 až 1945. Expozice představuje dokumenty, fotografie i osobní předměty, například psací stroj, rybářské pruty a dětského medvídka. Část muzea se věnuje také dějinám samotného města. Pamětní desku Oty Pavla najdete u vstupu do dnešní základní umělecké školy, v budově někdejší správy panství.
Buštěhradská dráha vznikla především kvůli přepravě kladenského uhlí k překladištím u Vltavy. Pravidelný provoz prvního úseku začal 23. února 1856 a síť se později rozšířila mezi Prahou, Kladenskem, Podkrušnohořím a Krušnými horami. V roce 1891 měla podle městských podkladů až 465 kilometrů. Společnost fungovala do roku 1922, o rok později byly její tratě zestátněny.
Pokud chcete železniční příběh rozšířit, můžete výlet spojit s návštěvou Železničního muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka. Muzeum využívá historické zázemí někdejší Buštěhradské dráhy a představuje také její lokomotivy. Nejde sice o památku přímo v Buštěhradě, jako doplnění místního příběhu však funguje velmi dobře. Před návštěvou muzea Oty Pavla je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu; běžně je otevřeno o víkendech v části roku.