Jen málokteré městské koupaliště působí tak trochu jako výlet do hor. Lesní koupaliště v Liberci leží v zeleni na úpatí Jizerských hor, u soutoku dvou potoků, a jeho nádrž napájí Jizerský potok. Voda tu proto není vyhřívaná jako v klasickém bazénu – její teplota i charakter odpovídají přírodnímu koupališti v horském povodí.
Od léta 2025 má areál také nové zázemí. Dřevostavba nabízí sprchy, toalety, převlékárny, uzamykatelné skříňky, bistro a saunu. Lesní koupaliště tak už není jen místem pro rychlé osvěžení, ale postupně se mění v komunitní areál, kde lze strávit několik hodin i mimo samotné koupání.
Plovárna s příběhem dlouhým téměř století
Historie koupaliště sahá do 30. let 20. století. Projekt vznikal v době, kdy se v okolí dnešního Liberce rozvíjela veřejná infrastruktura pro volný čas. Výstavba probíhala přibližně mezi lety 1937 a 1940 a první doložená sezona je spojována právě s rokem 1940.
Po druhé světové válce areál dál sloužil veřejnosti. Postupně zde přibyly převlékací kabiny, sociální zařízení, restaurace i další prvky pro trávení volného času. Koupaliště hostilo také plavecké závody. Později však začalo chátrat a v roce 2007 bylo kvůli technickému stavu úředně uzavřeno. Situaci ještě zhoršil požár budovy zázemí v roce 2010, po kterém na místě původní plovárny zůstala především betonová základová deska.
Město zahájilo revitalizaci v roce 2016. O rok později byla opravena bazénová vana a v roce 2018 se koupaliště znovu otevřelo. Od roku 2020 se o další rozvoj stará stejnojmenný spolek, do jehož činnosti se zapojili také lidé spojení s libereckým architektonickým studiem Mjölk.
Nové zázemí jako deštník i slunečník
Nová plovárna byla dokončena a zkolaudována v červnu 2025. Navrhli ji Mjölk architekti spolu s Marií Vondrákovou. Stavba má zastavěnou plochu 320 metrů čtverečních a citlivě navazuje na původní betonovou desku i okolní les.
Jednoduchá dřevostavba kombinuje CLT panely s lehkou trámkovou konstrukcí. Při realizaci se využily také recyklované CLT panely, na nichž zůstala část původní patiny. Výsledkem není okázalý objekt, ale praktické veřejné zázemí, které odpovídá charakteru místa. Výrazným prvkem je velká plechová střecha nesená tyrkysovou ocelovou příhradovou konstrukcí. Chrání návštěvníky před deštěm i ostrým sluncem a zároveň dává celé plovárně její osobitý vzhled.
Na projektu se podíleli město, spolek, dárci, partneři i dobrovolníci. Peníze přicházely mimo jiné z participativních rozpočtů. Záměrem bylo vytvořit finančně dostupné zázemí, které může vznikat postupně a po etapách. Právě v tom je příběh Lesního koupaliště zajímavý: nejde jen o městskou investici, ale také o výsledek občanské iniciativy.
Koupání mezi městem a horami
Areál zůstává volně přístupný a podle turistických informací se za vstup neplatí. K odpočinku slouží travnaté plochy, občerstvení zajišťuje bistro a sauna funguje na rezervaci. Její kapacita je deset osob a lze ji využít i pro soukromou skupinu. Provoz jednotlivých služeb se může měnit podle sezony, proto je dobré ověřit aktuální režim před návštěvou.
Lesní koupaliště však není městský bazén s ohřívanou vodou ani areál s plavčíkem. Krajská hygienická stanice uvádí, že na místě není plavčík ani zdravotník. Koupání je proto třeba přizpůsobit vlastním schopnostem a u dětí dbát zvýšené opatrnosti. Stav vody se může měnit podle počasí a aktuální výsledky zveřejňuje hygienická stanice.
Do areálu podle turistického průvodce nesmějí psi. Návštěvníci by měli počítat také s tím, že voda může být výrazně chladnější než v běžných koupalištích. Právě to je ale pro řadu lidí hlavním lákadlem. Lesní koupaliště v Liberci nabízí kombinaci přírody, studené vody, architektury a sousedské energie – místo, kde se městský výlet na chvíli přiblíží pobytu u horského jezera.