Rozhledna Mařenka stojí na vrchu, který je s nadmořskou výškou 711 metrů nejvyšším bodem okresu Třebíč. Její horní plošina je zastřešená a nabízí kruhový výhled do krajiny Vysočiny. Za běžných podmínek se před návštěvníkem otevřou bližší kopce a lesy; při mimořádně čistém vzduchu se panorama může rozšířit až k Pálavě a rakouským Alpám.
Panorama, které závisí na počasí
Rozhledna je dobrým cílem pro ty, kdo chtějí krajinu nejen pozorovat, ale také si v ní zkoušet hledat jednotlivé obrysy. Mezi uváděné vzdálenější cíle patří Javořice s vysílačem, Křemešník, Devět skal, Železné hory nebo Drahanská vrchovina. Za dobré dohlednosti lze zahlédnout také chladicí věže Dukovan. Nejde však o výhledy zaručené při každé návštěvě: dálka se ukáže hlavně tehdy, když atmosféra přeje a horizont nezakrývá opar.
Právě proměnlivost panoramatu k místu patří. I bez vzdálených vrcholů má smysl vystoupat nahoru kvůli pohledu na zvlněnou krajinu v okolí Štěměch a možnosti zorientovat se v její členitosti. Při jasném dni pak rozhledna nabídne širší měřítko a připomene, jak daleko může být z jednoho vysočinského vrchu vidět.
Současná stavba s příběhem předchůdkyně
Dnešní rozhledna byla otevřena v roce 2012. Navázala na starší vyhlídkovou věž, která na vrchu stála od roku 1941 a při bouři se v padesátých letech zřítila. Novou stavbu navrhl architekt Martin Franěk. Je vysoká přibližně 31 metrů a její neobvyklý půdorys bývá popisován jako sférický trojúhelník.
Dolní část tvoří železobetonový tubus obložený kamenem, nahoře na něj navazuje dřevěná prostorová konstrukce zpevněná ocelí. Materiály se tak na věži střídají a vytvářejí její osobitý vzhled, který je z dálky stejně výrazný jako při pohledu zblízka. K vyhlídce vede 156 schodů. Cestou jsou dvě plošiny: nižší ve výšce 9,4 metru a horní ve výšce 28,2 metru. Rozhledna získala titul Stavba roku Kraje Vysočina 2012.
Vrchol spojený s mapováním i pověstí
Mařenka nebyla významná jen jako místo výhledu. Už roku 1822 zde vznikl bod stabilního katastru, důležitý pro tehdejší mapování. Rozhledna stojí na přírodní pasece, aby její výstavba co nejméně zasáhla do okolního vzrostlého lesa.
Jméno vrchu se podle místní pověsti vztahuje k Marianě, které se říkalo Mařenka. Vyprávění říká, že ji roku 1689 zavraždili loupežníci; nedaleko se nachází smírčí kámen s křížem. Jde však o tradovaný příběh, nikoli o jistě doloženou historickou událost. Pověst tak přidává výletu další vrstvu, ale je dobré ji vnímat právě jako součást místního vyprávění.
Výstup od Dašova
Jednou z uváděných možností přístupu je naučná stezka Mařenka od Dašova. Výstup na horní plošinu vede po schodech, a proto nemusí být vhodný pro každého, zejména pro návštěvníky s omezenou pohyblivostí. Turistické informace uvádějí celoroční přístup bez vstupného; před cestou je ale rozumné ověřit, zda se podmínky nezměnily.
Mařenka spojuje výhledový cíl s architekturou i příběhem vrchu, který měl svou vyhlídkovou věž dávno před vznikem té dnešní. Největší odměnou je samozřejmě panorama, ale výlet má co nabídnout i tehdy, když vzdálený horizont zůstane skrytý: samotná stavba stojí za pozornost a okolní krajina se z její výšky skládá do jiného celku.