Rozžhavený kov, údery kladiv a postupně se rodící postava vysoká přes dva metry. Tak bude vypadat letošní Kovářské fórum na hradě Helfštýn, kde se od 23. do 28. srpna 2026 pracuje na nové monumentální plastice. Český tým vedený uměleckým kovářem Václavem Nohou má vytvořit figuru Kováře o hmotnosti přes 300 kilogramů.
Výjimečnost akce spočívá právě v tom, že návštěvníci neuvidí jen výsledek. Mohou sledovat samotný vznik díla v historické hradní kovárně na třetím nádvoří. Z beztvarého materiálu se před jejich očima stává socha, která po dokončení rozšíří sbírku uměleckého kovářství na Helfštýně.
Hrad, kde má železo své pevné místo
Helfštýn není pro podobnou podívanou náhodným místem. Rozsáhlý hrad nad řekou Bečvou vznikl nejspíše v poslední čtvrtině 13. století a později byl za pánů z Kravař přestavěn na mohutnou gotickou pevnost. Kovářské řemeslo patřilo k běžnému fungování středověkého hradu, což dodnes připomínají fragmenty kování portálů nebo otvory po někdejších mřížích.
Dnešní podoba Helfštýna spojuje romantické torzo paláce, mohutné hradby a moderní ocelové lávky. Návštěvníci mohou vystoupat také na vyhlídkovou plošinu na střeše paláce a podívat se do údolí Moravské brány. Právě kontrast historického kamene a současných kovových plastik dává zdejšímu kovářství nezaměnitelnou atmosféru.
Více než 1 300 exponátů v hradních prostorách
Helfštýn si za desítky let vybudoval jednu z nejvýraznějších sbírek uměleckého kovářství v českém prostředí. Podle aktuálního webu hradu čítá více než 1 300 evidovaných exponátů. Spravuje ji Muzeum Komenského v Přerově a najdeme v ní volné plastiky, mříže, zábradlí i předměty užitého umění.
Nejde přitom pouze o tradiční kovářské postupy. Sbírka zachycuje také vypalování, vyřezávání plamenem nebo svařování, tedy techniky, které posouvají černé řemeslo směrem k současnému sochařství. Mezi známé přírůstky patří například plastika Prométheus nebo Kovaná šachová hra Pavla Tasovského, zapsaná v České knize rekordů jako největší funkční kované šachy.
Historická hradní kovárna byla obnovena v roce 1988. O deset let později k ní přibylo Kovářské studio s ateliérem a knihovnou v rekonstruované budově někdejší pekárny. V suterénu paláce je vystaven výběr nejzdařilejších děl, větší plastiky jsou rozmístěné v dalších částech hradního areálu.
Komorní předehra k mezinárodnímu Hefaistonu
Kovářské fórum je součástí dlouhodobé tradice, která se na Helfštýně začala psát v roce 1982. Tehdy se zde uskutečnila výstava kovářských prací s praktickými ukázkami a později vznikla stálá expozice. Samotné fórum se k tradici mezinárodního setkání Hefaiston připojilo v roce 1989.
Oproti Hefaistonu má komornější pracovní charakter. Vybraní mistři dostávají přibližně týden na vytvoření díla podle vlastního návrhu. Letošní figura Kováře tak nebude jen jednorázovou demonstrací řemesla, ale novým přírůstkem do sbírky, která vzniká přímo na místě už po několik desetiletí.
Na fórum bezprostředně naváže Hefaiston, plánovaný od 28. do 30. srpna 2026. Pořadatelé pro něj očekávají zhruba 600 kovářů z přibližně dvaceti zemí. Program má nabídnout výstavy, živé ukázky, soutěže, odborné přednášky, koncerty, ohňovou show i cimbálovou muziku. Kovářské fórum proto může být klidnější příležitostí, jak se s atmosférou Helfštýna a uměleckého kovářství seznámit ještě před velkým mezinárodním setkáním.
Prakticky pro návštěvu
Helfštýn leží u Týna nad Bečvou, přibližně tři kilometry od Lipníka nad Bečvou a patnáct kilometrů od Přerova. V období konání fóra bývá hrad otevřen každý den kromě pondělí, obvykle od 9 do 18 hodin. Vstupenka zahrnuje nejen sledování práce v kovárně, ale také prohlídku nádvoří, palácového torza, vyhlídkové věže a hradních expozic.
Areál je členitý, svažitý a místy se chodí po nezpevněném povrchu, takže pohodlná obuv je na místě. Bezbariérový přístup je omezený. Se psem je vstup možný na vodítku, výjimkou zůstává palácové torzo. Před cestou je vhodné ověřit aktuální režim vstupu a program, protože poslední den fóra se časově překrývá se zahájením Hefaistonu.