Největší překvapení tvrze v Nemili se skrývá za její prostou fasádou. Zvenčí jde o přízemní obdélnou budovu se sedlovou střechou a dvěma trojúhelnými štíty. Uvnitř se ale dochovala mimořádně detailní renesanční štukatura, která patří k nejcennějším prvkům celé památky. Klenby zdobí rozety, geometrická zrcadla, rostlinné ornamenty i drobné postavy a zvířecí motivy.
Od poplužního dvora k renesanční tvrzi
Nemile se v písemných pramenech objevuje už roku 1374. V místě tehdy existoval poplužní dvůr a tvrz byla později vybudována v jeho těsné blízkosti. Přesné okolnosti jejího vzniku nejsou zcela jednoznačné, jisté však je, že na počátku 17. století získal objekt renesanční podobu.
S tvrzí je spojován Kryštof starší Hubryk, uváděný také jako Huberck či Huberk z Belnsdorfu. Nemili získal roku 1617 a právě jeho působení se dává do souvislosti s přestavbou sídla. Stavbu zachycuje také Aretinova mapa Zábřehu a okolí z roku 1623. Tehdy šlo o rozsáhlejší patrový objekt s přístavky, který byl součástí hospodářského zázemí zábřežského panství.
V dalších staletích se však charakter tvrze proměnil. Od 18. století sloužila jako selské stavení. Západní část zůstala obytná, východní prostory využívalo hospodářství. Právě toto praktické využití paradoxně pomohlo uchovat některé původní klenby a další historické konstrukce, i když objekt postupně ztrácel podobu reprezentativního sídla.
Klenba, která prozradí více než fasáda
Nejpozoruhodnější prostor se nachází ve středu dispozice. Vstupní síň má stlačenou valenou klenbu s pěti páry trojbokých styčných lunet. Její povrch pokrývají pásy listovce, vejcovce a žaludového ornamentu. Mezi nimi jsou rozmístěny rozety a pravidelně uspořádaná zrcadla, která vytvářejí působivý dekorativní celek.
Štuková výzdoba není pouze rostlinná a geometrická. Objevují se v ní také antropomorfní a zoomorfní motivy, například lví a andílčí hlavičky. V dalších částech tvrze lze najít i lví hlavy v rozích dekorace. Celek působí jako promyšlený obrazový program, který měl prostoru dodat slavnostní a reprezentativní ráz.
Odborníci upozorňují, že některé štukové prvky byly vytvořeny pomocí stejných forem jako výzdoba Žerotínova zámku v Tatenici. Podobné dekorativní systémy se objevují také v Kunčině a Moravské Třebové. Neznamená to však, že známe autora nemilské výzdoby. Jeho jméno ani přesná stavební skupina zatím nejsou bezpečně doloženy. Také otázka objednavatele zůstává otevřená a spojuje se s několika možnými historickými souvislostmi.
Barvy ukryté pod nátěry
Restaurátorský průzkum přinesl další zajímavé zjištění. Pod mladšími bílými nátěry se dochovaly pozůstatky původní barevnosti. U některých polí se předpokládá černé řešení, na části rozet byly nalezeny stopy okrových a okrovo-růžových odstínů. Výzdoba tak zřejmě v době svého vzniku nepůsobila pouze bílým plastickým dojmem, ale byla barevně výraznější.
K dalším pozoruhodným částem patří černá kuchyně s přípravnou, rytířský sál, dva panské pokoje a sklep s vlastní studnou. V objektu se dochoval také výklenek, který původně sloužil jako prevét. Historické klenby různých typů připomínají, že tvrz nebyla jen dekorativním sídlem, ale také prakticky fungujícím hospodářským a obytným objektem.
Obnova citlivě vrací tvrzi její tvář
Nemilská tvrz se dočkala záchrany až po dlouhém období, kdy sloužila především jako hospodářské stavení. Od roku 2006 probíhalo postupné očišťování a rekonstrukce východní části. Při opravách se podařilo zachytit také fragmenty renesanční cihlové dlažby a opadaných štukatur. Cílem obnovy je odstranit nevhodné pozdější zásahy a co nejcitlivěji navrátit objektu historický charakter.
Roku 2009 byla tvrz prohlášena za nemovitou kulturní památku. Dnes je v soukromém vlastnictví a nejde o místo s běžnou každodenní otevírací dobou. Prohlídka je možná po předchozí telefonické dohodě, přičemž veřejnosti bývá zpřístupňována především opravená východní polovina. Příležitostí mohou být také vybrané kulturní akce, například Dny evropského kulturního dědictví.
Tvrz najdete ve východní části Nemile, přibližně dva kilometry od Zábřeha, na adrese Nemile 54. Protože jde o obytný a částečně soukromý objekt, je vhodné si před cestou ověřit aktuální možnost návštěvy u provozovatele nebo obce. Právě nutnost domluvy ale může výletu dodat zvláštní kouzlo: za nenápadnými vraty se skrývá památka, která dokládá, jak bohatá renesanční kultura dokázala proniknout i do menších sídel Zábřežska.