Patřili k rodům, jejichž příběh překračuje hranice několika zemí. Razumovští přišli z prostředí dnešní Ukrajiny, jejich předkové působili v carském Rusku a později se výrazně zapsali také do dějin habsburské monarchie. Na Opavsku po sobě zanechali zámky, kostely, lázně i stopy ve veřejném životě. Právě tomuto dědictví bude věnován historický večer na Státním zámku Raduň.
Film, beseda a nová publikace
Program se uskuteční v neděli 13. září 2026 od 17 hodin v návštěvnickém centru raduňského zámku, které sídlí v bývalé zámecké sýpce. Návštěvníky čeká projekce dokumentárního filmu, beseda s historikem Ondřejem Haničákem a slavnostní uvedení nové publikace o Razumovských. Knihu bude možné zakoupit přímo na místě.
Ondřej Haničák je vedoucím autorského kolektivu publikace a spolupracoval také na stejnojmenném dokumentu, který vznikl v roce 2024. Jeho ústřední postavou je Alexandr, zvaný Saša, Razumovský, vnuk Kamilla a Marie Razumovských. Rodinný příběh sleduje z vídeňského prostředí, kam se Razumovští po druhé světové válce uchýlili.
Jednotné vstupné má podle aktuálně zveřejněných informací činit 80 korun. Rezervace je doporučena, konkrétní organizační podrobnosti je však vhodné před návštěvou ověřit u pořadatelů. Večer je samostatným kulturním programem v návštěvnickém centru, nikoli běžnou prohlídkou zámeckých interiérů.
Rod s kořeny u carského dvora
Význam Razumovských se začal formovat v 18. století. Alexej Grigorijevič Razumovskij dosáhl vysokého postavení v carském Rusku a Kiril Razumovskij se stal posledním hetmanem Ukrajiny. Andrej Razumovskij působil jako diplomat a proslul také jako mecenáš Ludwiga van Beethovena. Rod tak nebyl spojen pouze s politikou a správou území, ale také s kulturou evropského formátu.
Grigorij Razumovskij získal roku 1811 inkolát v zemích Koruny české. Tím se rod postupně zapojil do prostředí habsburské monarchie. Už o rok dříve si Grigorij koupil panství Český Rudolec na Jindřichohradecku, pozdější působení jeho potomků však spojilo jméno Razumovských především se Slezskem.
Kamillo Razumovský a proměna Opavska
Klíčovou postavou regionálního příběhu byl Kamillo Razumovský. Po sňatku s Marií Wienerovou z Welten postupně získal velkostatek Horní Vikštejn, panství Melč, lázně Jánské Koupele a Dolní Životice. Horní Vikštejn leží v dnešní Dubové, místní části obce Radkov. Právě podle názvu panství mu byl v roce 1916 povolen šlechtický predikát „von Wigstein“.
Rodinným sídlem se stal zámek v Dubové, zatímco zimní pobyty Razumovští trávili v reprezentativním opavském paláci na Nádražním okruhu. Ten si nechali postavit v letech 1891 až 1892 a dnes v něm sídlí Slezské zemské muzeum. Rod se přitom neomezoval na správu vlastního majetku. Razumovští podporovali spolkový a náboženský život, podíleli se na výstavbě kostelů v Melči a Dolních Životicích a přispěli také na nový kostel ve Vítkově.
Výraznou stopu zanechali v Jánských Koupelích. Kamillo a Marie Razumovští lázeňský areál rozšířili a modernizovali. Podle regionálních podkladů byl po Marii pojmenován nejsilnější železitý pramen. Jejich působení tak zasáhlo nejen šlechtická sídla, ale i místa, kam mířili hosté za léčbou a odpočinkem.
Od rodinných archivů k příběhu regionu
Nový film a publikace vycházejí také z materiálů, které zapůjčili současní členové rodiny. Výzkumníci pracovali s portréty, fotografiemi, dokumenty, mapami, hudebninami i rodinnými zápisy. Mezi pozoruhodné předměty patřily například reprodukce listiny hetmana Kirila Razumovského, rukopis s akvarelem zříceniny Vikštejna nebo návštěvní knihy z Horního Vikštejna a Dolních Životic.
Razumovští svůj majetek opustili v poválečné politické situaci. Konfiskace se datuje rokem 1945, nucený odchod rodiny z Československa pak rokem 1946. Jejich další osudy vedly do Vídně, odkud se příběh rodu vrací k místům, která dodnes utvářejí obraz Opavska a Vítkovska.
Raduň jako místo setkání s aristokratickou historií
Raduň sama s Razumovskými majetkově spojena nebyla. Zámek patřil jiným šlechtickým rodům, především Larisch-Mönnichům a Blücherům. Přesto je pro podobné setkání příhodným místem. Jeho středověké kořeny, renesanční přestavba i pozdější úpravy připomínají, jak se aristokratická sídla v průběhu staletí měnila.
Návštěva večera může být zároveň pozvánkou k procházce po celém areálu s oranžérií, zahradami, fíkovnou, ananasovnou, ovocným sadem a anglickým parkem. Do Raduně lze přijet z Opavy městskou autobusovou linkou 218, autem je možné využít placené parkoviště v obci. Podél areálu vede cyklotrasa Údolím Raduňky a v blízkosti prochází také žlutá turistická značka.