Jen málokteré místo v Praze spojuje technickou památku s rodinným volnočasovým areálem tak přirozeně jako bývalá Vršovická vodárna v Braníku. V ulici Vltavanů, nedaleko železničního mostu a nádraží Braník, dnes najdete lanový komplex, hřiště, kavárnu i zázemí pro kroužky. Za zdmi a režným zdivem někdejší vodárny se přitom skrývá příběh důležitého vodárenského systému.
Vodárna, která zásobovala Vršovice
Branická část Vršovické vodárny vznikala na začátku 20. století. Stavba byla zahájena v září 1906 a do provozu se dostala 1. října následujícího roku. Nešlo však o samostatný objekt, ale o jednu ze dvou částí celého systému. V Braníku se voda čerpala a upravovala, zatímco v Michli se nacházel areál vodojemů a přečerpávací stanice.
Z Braníka putovala voda přes starou Krč do vodojemu v Michli a odtud pokračovala směrem k Vršovicím. Branická vodárna sloužila jako doplňkový zdroj do 50. let 20. století, později měla ještě funkci záložního zdroje. Provoz samotného areálu byl podle památkových údajů ukončen v roce 1975. U celého systému se někdy uvádí fungování až do poloviny 80. let, což souvisí s rozdílem mezi jednotlivými částmi a jejich využitím.
Stavba Jana Kotěry v industriálním prostředí
Vodárenský areál realizovala firma K. Kress, architektonické řešení fasád však navrhl Jan Kotěra. Známý architekt zde pracoval s účelnou podobou provozních budov, které zároveň nezapřou cit pro proporce a detail. Původní areál tvořila provozní budova, hala úpravny vody, obytný dvojdomek, objekt studny a oplocení.
Právě spojení technické funkce a architektonického zpracování dává místu jeho dnešní charakter. Není to jen stará průmyslová stavba ponechaná svému osudu, ale dochovaná připomínka doby, kdy se Praha rychle rozrůstala a moderní vodárenská infrastruktura byla podmínkou dalšího rozvoje města. Branická část vodárenského systému je dnes evidována jako kulturní památka; podle informací areálu byla ochrana celého systému vyhlášena v roce 2002.
Nový život mezi věžemi a hřišti
Po letech, kdy areál ztratil původní technickou funkci, začala jeho další etapa. Magistrát hlavního města Prahy zahájil rekonstrukci v roce 2009 a v roce 2011 se místo otevřelo veřejnosti jako volnočasový areál. Historické budovy tak získaly nové využití, aniž by se vytratila jejich původní atmosféra.
Dnes areál Vltavanů 229 nabízí rozsáhlý lanový komplex se čtyřmi vysokými věžemi a dlouhými tobogány. Nechybějí ani nižší lanové překážky, opičí dráha, dětské herní prvky, workout, pétanque nebo stolní tenis. Menší děti mají k dispozici bezpečnější hřiště, zatímco starší návštěvníci mohou zamířit k náročnějším pohybovým atrakcím. Venkovní část je přístupná zdarma, využívání jednotlivých prvků je ale na vlastní nebezpečí.
Místo pro rodiny i sousedské aktivity
Proměna se netýkala jen venkovních ploch. V rekonstruovaných objektech vzniklo zázemí s občerstvením, hygienickým zařízením, dětskou hernou a prostory pro kroužky a vzdělávací programy. Areál dnes spravuje DDM Praha 4 – Hobby centrum 4 a využívají ho také Centra předškolních dětí.
Součástí areálu je kavárna a bistro Tam a zpět s hernou, coworkingem a terasou. Prostory lze využít také pro rodinné oslavy, kurzy nebo setkání. Ne všechno je přitom automaticky součástí volně přístupného venkovního areálu – herna, občerstvení, pronájmy a organizované programy mohou mít vlastní režim.
Kam se vydat a co vědět před návštěvou
Areál najdete na adrese Vltavanů 229 v Praze 4 – Braníku. Od zastávky Nádraží Braník vede cesta podchodem pod železniční tratí směrem k řece a potom ještě přibližně pět minut podél ulice Vltavanů. Autem lze využít parkování v ulici nebo blízké P+R u nádraží.
Mezi hlavní budovou a hřišti stojí informační panely s historií vodárny a dobovými fotografiemi. Právě u nich se vyplatí na chvíli zastavit: návštěvník si díky nim lépe uvědomí, že dnešní dětský areál býval součástí promyšleného technického systému. Otevírací doba venkovní části se podle sezony mění, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace u provozovatele. Areál není průchozí, platí zde také omezení pro jízdní kola a zákaz vstupu se zvířaty.