Na první pohled je Lemberk elegantním renesančním a barokním zámkem. Kdo však vystoupá po 121 strmých dřevěných schodech do jeho věže, dostane se mnohem blíž k počátkům celého areálu. Spodní část věže totiž ukrývá pozůstatky středověkého hradu a samotný výstup se mění v krátkou cestu několika staletími stavebního vývoje.
Věž, která pamatuje hrad Löwenberg
Předchůdcem dnešního zámku byl hrad Löwenberg, který nechal v první polovině 13. století vybudovat Havel z rodu Markvarticů. Stával na strmém ostrohu hory Krutina a jeho úkolem byla ochrana obchodních i vojenských cest z Čech do Lužice.
Gotické jádro věže se dochovalo dodnes, přesto není správné chápat celou stavbu jako čistě středověkou. První patra pocházejí ze 13. století, zatímco horní dvě patra jsou renesanční. Vnější podoba, kterou návštěvníci vidí dnes, vznikla při barokních úpravách na konci 17. století. Právě tato proměna dává výstupu na věž zvláštní kouzlo: v jediné stavbě se potkávají středověké základy, renesanční přestavba i barokní završení.
Od původního zdiva k vyhlídce
Věžní okruh není vedený s průvodcem. Návštěvník si tak může jednotlivé detaily prohlížet vlastním tempem, zároveň je ale třeba počítat s úzkým prostorem a náročnějším schodištěm žebříkového typu. V některých místech jsou také nízké průchody, takže opatrnost přijde vhod.
Při stoupání lze spatřit původní středověké zdivo a také otvor do někdejší hladomorny. Podle výkladu, který zazněl při dřívější návštěvě věže, zasahuje hladomorna přibližně tři metry do skalního podloží. Součástí interiéru je rovněž hodinový stroj instalovaný přibližně v 80. letech 20. století během rekonstrukce zámku. Nejde tedy o středověkou památku, ale o připomínku novodobé obnovy objektu.
Odměnou za výstup je vyhlídka především směrem k Lužickým horám. Za dobrého počasí se mohou otevřít také pohledy na Ještěd, Ralsko nebo Jablonné v Podještědí. Rozsah výhledu samozřejmě závisí na aktuální viditelnosti, a právě proměnlivá krajina za různých podmínek je jedním z důvodů, proč má smysl se na věž vrátit.
Z hradu vzniklo reprezentativní sídlo
Lemberk procházel výraznými změnami zejména v 16. a 17. století. Za Jindřicha Kurcpacha z Trachenberka a dalších majitelů se původní hrad postupně proměňoval v renesanční a následně raně barokní sídlo. Podoba z let 1660 až 1680 se ve velké míře zachovala dodnes.
Prohlídku věže lze proto dobře spojit s návštěvou hlavních zámeckých interiérů. Za pozornost stojí kaple Seslání Ducha svatého, Bajkový sál s renesančním kazetovým stropem z roku 1610, Rytířský sál, černá kuchyně ze 17. století nebo malá zbrojnice. Lemberk je spojen také se svatou Zdislavou, manželkou Havla z Lemberka. Její příběh připomíná Zdislavina světnička a v okolí zámku také Zdislavina studánka.
Kdy se na věž vypravit
Zpřístupnění věže se na Lemberku objevuje opakovaně během návštěvní sezony. Podle aktuálního programu je další uvedený termín naplánován na 24. a 25. října 2026 od 9 do 15 hodin. Protože se návštěvní doba v průběhu roku mění, je vhodné před cestou ověřit aktuální rozpis u správy zámku.
Samostatný vstup na věž podle současného ceníku stojí 80 korun pro dospělého. Okruh je bez průvodce, jeho kapacita je nejvýše 20 osob a rezervace obvykle není nutná; u větších skupin je ale lepší se předem informovat. Kvůli strmým schodům a úzkému prostoru není výstup vhodný pro návštěvníky s omezenou pohyblivostí.
Lemberk leží v obci Lvová, která je součástí Jablonného v Podještědí. Výlet lze rozšířit o Bredovský letohrádek se zahradou, historické předzámčí, vodárenskou věž nebo Kříž mrtvých v lese. Věž tak není jen krátkou vyhlídkovou zastávkou, ale přirozeným začátkem putování po místě, kde se příběh středověkého hradu postupně proměnil v příběh zámku.