Voda v potoce tu nepůsobí jako běžný lesní bystřinový proud. Její načervenalé až rezavé zbarvení souvisí s vysokým obsahem železa a připomíná, že Hřebečovský hřbet nebyl vždy jen poklidnou lesní krajinou. Právě k tomuto místu, označovanému jako Červený potok nebo Rezavý potok, míří jedna z nejzajímavějších částí Hřebečských důlních stezek.
Naučný systém v okolí osady Hřebeč u Koclířova propojuje přírodu, výhledy a pozůstatky těžby. Návštěvník během výletu prochází místy, kde po někdejší průmyslové činnosti zůstaly terénní stopy, haldy, koleje úzkokolejné dráhy i připomínky důlních děl. Výlet tak není pouze procházkou lesem, ale také cestou do historie zdejšího hornictví.
Okruh od Hřebče vede přes vyhlídky i bývalé doly
Praktickým výchozím místem je osada Hřebeč v obci Koclířov. Nastoupit lze také u lokality U Tety nebo v prostoru parkoviště nad hřebečským tunelem. Základní pěší okruh měří přibližně 10 kilometrů. Původní popisy trasy jej vedou po zelené naučné stezce přes přírodní rezervaci Rohová, kolem altánu a vyhlídkové plošiny dále k bývalým dolům a Červenému potoku.
Na trase se objevují vyhlídky Nad doly a U Tety, odpočinková místa i rozhledna Strážný vrch. Lesní úseky se tu střídají s otevřenějšími místy, odkud se krajina Hřebečovského hřbetu ukazuje v jiné perspektivě. Zajímavý je také kontrast mezi klidným prostředím a stopami někdejší těžby, které mohou být na první pohled nenápadné.
Stezka je vhodná pro pěší i cyklisty, ovšem nejde o úplně rovnou a beznáročnou procházku. Prudší může být zejména úsek mezi vyhlídkou Nad doly a Josefkou, především při sestupu z hřebene. Při plánování výletu je proto dobré počítat s lesním terénem a zvolit obuv podle počasí.
Josefka, Gerhard a hornická minulost v lese
Výraznou zastávkou je lokalita Josefka, kde se připomínají pozůstatky a makety důlních děl. Další důležitý bod představuje bývalý důl Gerhard, pojmenovaný po podnikateli Gerhardu Mauvem. Zdejší těžba se netýkala jen uhlí. Dobývaly se také žáruvzdorné jílovce, jejichž zpracování souviselo s Mladějovem a místní úzkokolejnou dráhou.
Stopy této dopravy se objevují i v širším prostoru stezek. Mapa připomíná někdejší dráhu se zastávkami, hlavní závod na Hřebči a další důlní lokality včetně dolu Hugo Karel. Průvodcem naučného systému je důlní skřítek Hugo, který pomáhá přiblížit hornickou minulost také mladším návštěvníkům. Výklad doplňují informační prvky a makety, takže si lze lépe představit, jak zdejší provoz fungoval.
Červený potok jako neobvyklý cíl
Největší přírodní kuriozitou je tok s načervenalou vodou. Zbarvení souvisí s železem a zároveň odkazuje k hornické historii území. V různých materiálech se používá název Červený potok i Rezavý potok; nejde o dva různé toky. Při návštěvě je vhodné vnímat jej jako zajímavý geologický a historický prvek, nikoli jako zdroj vody k občerstvení.
Právě v okolí potoka se dobře ukazuje proměna krajiny. Les postupně překryl část někdejšího průmyslového provozu, ale v terénu zůstaly připomínky dolů, hald a dopravy surovin. Hřebečské stezky tak nabízejí výlet, při kterém se přírodní zajímavost nedá oddělit od lidské činnosti.
Delší cesta až k Moravské Třebové
Kdo nechce zůstat u základního okruhu, může pokračovat přes Udánské hradisko směrem k Moravské Třebové. Tato delší průchozí varianta měří přibližně 12 kilometrů a spojuje vyhlídky, Strážný vrch, Josefku, Gerhard, Rezavý potok a další místa v širším území Hřebečovského hřbetu. Před cestou je vhodné ověřit aktuální stav značení a také možnosti návratu či návazné dopravy.
Výlet lze tematicky doplnit návštěvou Průmyslového muzea Mladějov a jízdou po Mladějovské průmyslové dráze, pokud její provoz a návaznost odpovídají plánovanému termínu. Hřebečské důlní stezky byly slavnostně otevřeny v roce 2010 a od té doby připomínají, že i krajina zdánlivě obyčejných lesů může ukrývat příběh dolů, železnice a proměny celého regionu.