Na náhorní plošině ukryté v lese se objevuje scéna, která působí jako vystřižená z tajemného historického románu. Mezi stromy leží velké balvany, některé z nich stojí vztyčené jako menhiry, a nedaleko se zvedá kamenná poustevna s nevelkou kryptou. Místo u Drahenického Málkova proto snadno vyvolá dojem dávné megalitické památky.
Právě v tom ale spočívá jeho kouzlo i jistá záhada. Dostupné regionální podklady pravěký původ stavby nepotvrzují. Pravděpodobnější je, že vznikla v 19. století jako součást romantických úprav krajiny, které měly vytvářet působivá, trochu ponurá a tajemná zákoutí.
Kamenná stavba ukrytá v lese
Poustevna stojí na čtvercové terase z nasucho kladených plochých kamenů. Terasa se zvedá přibližně půl metru nad okolní terén a podle podrobnějších regionálních popisů má stranu dlouhou více než deset metrů. Nad jejím základem je navršena kamenná konstrukce vysoká přes dva metry.
Pod stavbou se nachází malá krypta s nízkým stropem. Nejde tedy jen o hromadu kamenů v lese, ale o promyšlené dílo, které mělo návštěvníka překvapit a vtáhnout do atmosféry místa. Dnes je třeba počítat s tím, že lokalita není klasickou památkou s upraveným návštěvnickým zázemím. Její působivost stojí především na samotném prostředí, tichu a kontrastu mezi lesem a neobvyklou stavbou.
Menhiry, nebo romantická kulisa?
Balvany v okolí mohou na první pohled svádět k představě, že jde o pozůstatky pravěké megalitické kultury. Označení některých kamenů za menhiry je však spíše popisné a vychází z jejich vzhledu. Dostupné turistické materiály uvádějí, že pravěká či megalitická hypotéza se nepotvrdila.
Celý areál tak lépe zapadá do záliby 19. století v romantických krajinářských kompozicích. Tehdejší majitelé panství nechávali v okolí sídel upravovat vyhlídky, cesty, jeskyně i další stavby, které měly přírodní scenérii ozvláštnit. S kamennou poustevnou u Drahenického Málkova bývá spojován Hartman z Klarsteina, někdejší majitel drahenického panství. Podle regionálních podkladů měl v krajině budovat také kamenné chodníky a jeskyně. Jeho autorství však nelze považovat za bezpečně doložené.
Výlet za atmosférou, ne za atrakcemi
Místo zaujme především ty, kdo při cestování vyhledávají méně známé cíle a rádi si k nim skládají vlastní příběh. Kamenná terasa, nízká krypta, balvanitý les a neurčitý původ stavby vytvářejí celek, který působí výrazněji než jednotlivé rozměry či architektonické detaily. V regionálních materiálech se poustevna objevuje také mezi netradičními cíli takzvané noir turistiky Písecka a Blatenska.
Největší hodnotou výpravy proto není množství informací na informačních tabulích, ale objevování samotného místa. V lese se vyplatí vnímat nejen poustevnu, ale i rozmístění balvanů a celkový charakter krajiny. Právě souhra přírodních útvarů a lidského zásahu dává lokalitě její neobvyklý ráz.
Jak lokalitu hledat
Poustevna nemá běžnou poštovní adresu ani návštěvnické centrum. Leží v lesním prostoru mezi Hostišovicemi a Drahenickým Málkovem, takže je vhodné naplánovat si cestu předem podle mapy a počítat s pohybem po lesních cestách. Konkrétní přístup může záviset na aktuálním stavu cest a lesním provozu.
Při návštěvě je důležité respektovat vlastnictví pozemků, případná omezení a běžná pravidla pohybu v lese. Opatrnost je na místě také u samotné kamenné konstrukce a krypty. Drahenický Málkov navíc není samostatnou obcí: administrativně spadá pod město Blatná v Jihočeském kraji. Nezaměňujme jej proto s obcí Drahenice ve Středočeském kraji.
Kamenná poustevna u Blatné není místem, které by nabízelo velkolepou architekturu nebo jistě rozluštěný historický příběh. O to zajímavější je její tajemná nedořečenost. Kdo sem dorazí, najde v lese neobvyklou stopu romantické minulosti a krajinu, která dokáže i dnes působit téměř pravěkým dojmem.