Největším překvapením rýmařovské textilky není jen pohled na historické tkalcovské stroje. V areálu Hedvy Český Brokát se dochoval také interiér pražské prodejny nákrčníků z roku 1926. Skříně s prosklenými dvířky, reliéfní ženské postavy, ořechový pult i drobný kuželovitý popelník vytvářejí pozoruhodný celek ve stylu art deco, který dnes mohou návštěvníci vidět daleko od původního místa.
Textilní tradice starší než samotná Hedva
Rýmařov má k textilu blízko po staletí. Už roku 1567 zde Vavřinec Eden ze Štiavnice založil tkalcovský cech. V 19. století se řemeslná výroba začala měnit v průmysl a roku 1871 založil Antonín Flemmich firmu zaměřenou na hedvábnické tkaní.
Na tuto tradici navázali bratři Adolf a Franz Schielové, kteří v Rýmařově roku 1890 založili podnik Gebrüder Schiel. Vyráběli kravatové látky, šněrovačky, padákové hedvábí, prošívané přikrývky, selské šátky i šatovky. Výrobní program se v průběhu desetiletí proměňoval, textil však zůstal jedním z výrazných znaků města.
Po druhé světové válce podnik prošel znárodněním a několika organizačními změnami. V roce 1947 byl začleněn do národního podniku HENAP, o dva roky později vznikl národní podnik Brokát s ředitelstvím v Rýmařově. Od roku 1965 byl závod součástí národního podniku HEDVA se sídlem v Moravské Třebové. Samostatná společnost HEDVA ČESKÝ BROKÁT, s.r.o., vznikla v roce 2014 odštěpením rýmařovského závodu.
Jak vzniká tkanina
Externí expozice Městského muzea Rýmařov vznikla ve spolupráci s firmou Hedva. První komorní výstava o tkalcovství byla připravena v roce 2013, širší expozice nazvaná Dějiny textilnictví na Rýmařovsku se otevřela o dva roky později v rámci projektu Krása, která zahaluje.
Dnes prohlídka spojuje dvě tematické části. První sleduje dějiny textilní výroby v regionu, druhá nazvaná Jak vzniká tkanina zavádí návštěvníky do autentického prostoru někdejší přípravny. Otevřena byla v roce 2019 a zachovává původní industriální charakter včetně sloupů a shedových střešních oken, jejichž ozubený tvar přiváděl do hal denní světlo.
Mezi exponáty jsou historické předměty, původní stavy a další stroje, na nichž lze lépe pochopit cestu od příze k hotové látce. Panely přibližují textilní materiály, výrobu hedvábí i princip žakárského stavu. Součástí prohlídky je také showroom s kolekcí 45 brokátů, které firma vyrábí v současnosti.
Prodejna kravat jako výlet do roku 1926
Unikátní interiér pražské prodejny zakoupila v roce 1926 firma Edgerer a Masarek. Jeho původní architekt ani řezbář reliéfů nejsou známí, zachovaný celek je však mimořádně působivý. Tři skříně dlouhé 2,5 metru mají prosklená dvířka a nízké zásuvky určené na kravaty. Po stranách je lemují reliéfní ženské figury s bronzovým povrchem.
Prostor doplňuje dvoudílný pult z ořechové dýhy a skla, uspořádaný do tvaru písmene U. Jeho spodní část zdobí neorokokové tvarování a šest esovitě prohnutých noh na každém kusu. Dochoval se také bílý mosazný popelník. Druhá historická interiérová část, takzvaná brokátová místnost, má stěny potažené brokátem a připomíná někdejší knihovnu rodiny Flemichů.
Současná výroba pod jednou střechou s historií
Hedva Český Brokát dnes vyrábí luxusní žakárské tkaniny a textilní výrobky na míru. Sortiment zahrnuje brokáty, damašky, ubrusoviny, čalounické látky, kravatovou metráž, materiály pro módní využití i tkaniny pro pietní účely. Návštěva tak nekončí u nostalgické vzpomínky na zaniklé řemeslo. Ukazuje obor, který se v Rýmařově stále snaží najít své místo na trhu po desetiletích proměn a po nástupu levného dovozu.
Expozice je součástí krajské Technotrasy. V roce 2026 ji doplňují také 3D virtuální prohlídky, díky nimž lze výrobní prostory a principy tkalcovství prozkoumat i online. Pro zájemce o hlubší poznání se konají mimořádné komentované programy s průvodci v dobových kostýmech; jejich termíny a rozsah je vhodné ověřit před návštěvou.
Prakticky pro návštěvníky
Expozice sídlí v budově HEDVA ČESKÝ BROKÁT na adrese Opavská 463/23 v Rýmařově. V hlavní sezoně bývá přístupná od úterý do soboty, prohlídky však probíhají s průvodcem Městského muzea Rýmařov nebo pověřeným pracovníkem firmy. V květnu je návštěva možná po předchozím objednání. Běžné vstupné pro rok 2026 činí 160 korun, snížené 100 korun; aktuální časy a rezervaci je dobré ověřit u muzea.
Prohlídka trvá přibližně hodinu a čtvrt a skupina může mít nejvýše 50 osob. Prodejna Hedvy v areálu má vlastní provozní dobu a její návštěva sama o sobě neznamená vstup do muzejní expozice. Rýmařovská textilka tak nabízí neobvyklé spojení živého podniku, technického dědictví a designu, který přežil cestu z prvorepublikové Prahy do podhůří Jeseníků.