Na vrcholu Předního Žalého, ve výšce 1 019 metrů nad mořem, stojí kamenná rozhledna, která patří k ikonám krkonošské turistiky. Z jejího ochozu se otevírá panorama hlavních krkonošských vrcholů i rozsáhlé výhledy do podhůří. Místo je zajímavé nejen krajinou, ale také příběhem několika staveb, které zde v průběhu 19. a 20. století sloužily turistům.
Věž, která vyrostla z harrachovského podnětu
Dnešní rozhledna vznikla roku 1892 z iniciativy hraběte Jana Harracha. Původně nesla jméno rozhledna císaře Františka Josefa a brzy se stala vyhledávaným cílem návštěvníků Krkonoš. Její čtyřboká kamenná věž stojí na čtvercovém půdorysu o rozměrech přibližně 6,4 krát 6,4 metru a dosahuje výšky 18 metrů. Vyhlídková plošina se nachází zhruba 16,5 metru nad okolním terénem.
Charakter stavby dobře odpovídá době, kdy se v Krkonoších začala systematicky rozvíjet organizovaná turistika. Zatímco dnes vznikají především lehké ocelové konstrukce, Přední Žalý působí jako pevná horská věž, která je s vrcholem spojená nejen výhledem, ale i dlouhou historií.
Tři podoby vyhlídky na jednom vrcholu
Historie zdejšího vyhlížení začala ještě před stavbou současné rozhledny. Už roku 1836 vznikla na vrcholu kamenná pyramida. Sloužila k vyměřování a signalizaci, zároveň však nabízela možnost rozhlédnout se po okolní krajině.
V letech 1888 až 1890 pak na Předním Žalém vyrostla patnáct metrů vysoká železná rozhledna, kterou financoval německý Horský spolek. Stavba však neměla potřebné úřední povolení, a proto byla už v roce 1890 snesena. Nahradila ji až současná kamenná věž. Příběh vrcholu tak připomíná, že turistická infrastruktura v horách nebyla samozřejmostí a její podoba se někdy měnila během několika málo let.
Se zdejším turistickým ruchem souviselo také občerstvení. V roce 1890 byla na vrcholu postavena dřevěná restaurace s verandou. Po požáru ji nahradila nová hospoda, kterou nechal hrabě Harrach vybudovat v roce 1904. Objekt byl za druhé světové války rozebrán, v letech 2008 až 2010 se však na původních základech podařilo obnovit stavbu, která zachovává vnější podobu někdejší Harrachovy restaurace.
Od Sněžky až k Českému ráji
Na vyhlídkovou plošinu vede točité schodiště s 89 dřevěnými schody. Odměnou je pohled, který za dobré viditelnosti obsáhne velkou část severních Čech. V Krkonoších lze rozpoznat Sněžku, Kotel, Luční horu, Černou horu, Medvědín nebo Zlaté návrší.
Výhled ale nekončí na nejbližších hřebenech. Obzor pokračuje k Jizerským horám a Ještědu, zahlédnout lze Ralsko, Bezděz, Český ráj s Troskami i Orlické hory. Právě proměnlivost panoramatu je jedním z důvodů, proč se na Přední Žalý vyplatí vystoupat i opakovaně. Za jasného počasí se krajina skládá do širokého obrazu, při mlze a nízké oblačnosti naopak vynikne horská atmosféra samotného vrcholu.
Výlet z Benecka i od lanovky
Přední Žalý leží v oblasti Žalského hřbetu mezi Beneckem a Vrchlabím. K rozhledně vedou značené turistické trasy z okolí Benecka, Vrchlabí a Horních Míseček. Přístup je možný také sedačkovou lanovkou z Herlíkovic; její horní stanice je od věže vzdálena několik set metrů.
Návštěvu lze spojit s delší túrou po Žalském hřbetu a s poznáváním středních Krkonoš. Při plánování je dobré počítat s horským počasím, fyzicky náročnějším schodištěm a omezeným prostorem točitého výstupu. Rozhledna má sezonní provoz, který se může měnit podle období a počasí, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace u provozovatele. Výhled navíc výrazně závisí na viditelnosti.
Přední Žalý tak není jen bodem v mapě s působivým rozhledem. Je připomínkou doby, kdy se Krkonoše otevíraly prvním organizovaným turistům, i příkladem stavby, která si díky kamennému provedení zachovala výraznou tvář dodnes.