Nejzajímavější na rakovickém zámku není jen samotná stavba, ale její vztah k okolní krajině. Mezi rakovickým dvorem a čimelickým zámkem kdysi vedla dvouřadá lipová alej. Spolu se sochařskou výzdobou a dalšími cestami, dvory a dominantami vytvářela barokní kompozici, která měla krajinu nejen zpříjemnit, ale také působivě uspořádat.
Od středověkého statku k zázemí panství
Rakovice mají starší historii než jejich dnešní zámecká podoba. V minulosti zde stála středověká tvrz nebo statek. Podle obecních historických materiálů byly Rakovice a Čimelice po roce 1400 spojeny s rodem Jezovců. Významný zlom přišel roku 1714, kdy Karel Bohumil Bissingen koupil rakovický statek a připojil jej k čimelickému panství.
Bissingen nechal v Čimelicích v letech 1728 až 1730 vybudovat nový reprezentativní zámek. Rakovice se v rámci panství uplatnily především jako hospodářské a správní zázemí. Právě toto propojení vysvětluje, proč je třeba na rakovický objekt nahlížet společně s čimelickým areálem. Nešlo o dvě zcela oddělená sídla, ale o části jednoho majetkového a krajinářského celku.
Alej jako barokní osa krajiny
Lipová alej mezi Čimelicemi a Rakovicemi nebyla pouze příjemnou cestou pro procházku. Její osa vycházela od čimelického zámku a směřovala k rakovickému dvoru. Stromořadí tak spojovalo reprezentativní sídlo s hospodářským centrem a současně vytvářelo výraznou linii v otevřené krajině.
Význam aleje podtrhovaly sochy z dílny Jana Karla Hammera. Jeho dílna působila v Čimelicích doložitelně v letech 1737 až 1757 a zanechala v okolí mimořádně cenný soubor barokních plastik. Národní památkový ústav uvádí soubor 31 soch. Ne všechny však zůstaly na původních místech. Některé byly v průběhu času přemístěny například ke hřbitovu, na mosty nebo na další stanoviště v okolí. Originály jsou navíc postupně nahrazovány kopiemi nebo ukládány do bezpečí.
Dnešní návštěvník proto neuvidí alej v podobě, jakou měla v době svého vzniku. Dochovala se její prostorová stopa a část výsadby, nikoli kompletní barokní dekorace. I tak je cenné vnímat zdejší krajinu jako celek: zámek, dvůr, cesty, aleje a sochy dávají smysl především ve vzájemných vztazích.
Chráněná krajina s pohledy do minulosti
Zámek Rakovice, čimelický zámek i navazující krajinné prvky jsou součástí krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko. Její hodnotou nejsou jen jednotlivé historické stavby. Památková ochrana se vztahuje také k urbanistickým a pohledovým vazbám, které propojují sídla s okolní krajinou.
Při putování širším okolím lze zařadit také památník Vintíř u silnice z Rakovic směrem na Mirotice, na okraji lesa Chlum. Kamenná plastika má podobu převýšeného trojbokého jehlanu. Tradiční výklad ji spojuje s pohřebištěm nebo popravou francouzských vojáků či důstojníků během válečných událostí 18. století. Tento příběh však není bezpečně doložený, a je proto lepší vnímat jej jako místní tradici, nikoli jako jistou historickou skutečnost.
Co čekat při návštěvě
Rakovický areál není podle dostupných turistických podkladů běžně prezentován jako zámek s pravidelnými prohlídkami interiérů. Návštěvu je proto vhodné plánovat především jako prohlídku zvenčí a předem si ověřit aktuální režim místa. Adresa objektu je Rakovice 1, 398 04 Rakovice; poštovní obslužnost oblasti je spojena s Čimelicemi.
Do výletu se vyplatí zahrnout také Čimelice a pokusit se sledovat původní osu mezi oběma areály. Alej nemusí být dnes v terénu snadno čitelná v celé délce a její sochařská výzdoba se nedochovala na původních stanovištích. Právě v tom ale spočívá půvab tohoto místa: návštěvník zde neobjevuje jen jeden zámek, ale stopy promyšlené krajiny, která i po staletích vypráví o vztahu mezi šlechtickým sídlem, hospodářským dvorem a okolními cestami.