Žlutá přenosná televize Tesla, sifon, síťovka, magnetofon Emgeton nebo stavebnice Merkur. Předměty, které si mnozí pamatují z dětství a dospívání, tvořily základ Retro muzea Praha. Rozsáhlá expozice v obchodním domě Kotva ukazovala, jak vypadalo bydlení, nakupování, oblékání i trávení volného času v Československu 70. a 80. let.
Panelák v kostce
Muzeum vzniklo jako projekt spolku Art Salon S, který se inspiroval úspěchem výstavy Retro 70. a 80. let v Tančícím domě. Slavnostně otevřeno bylo v květnu 2022 ve čtvrtém patře Kotvy. Podle provozovatele se expozice rozkládala na přibližně 2 500 metrech čtverečních a pracovala se sbírkou okolo 12 000 předmětů.
Největší pozornost přitahovaly repliky panelákových bytů. Kuchyně se spotřebiči Tesla, obývací pokoje, ložnice i dětské pokoje připomínaly typické vybavení tehdejších domácností. Nešlo přitom jen o přehlídku nábytku. Návštěvník si mohl představit každodenní rutinu – od přípravy jídla přes poslech magnetofonu až po psaní na psacím stroji Consul.
Členění do 15 tematických okruhů umožňovalo podívat se na dobu z několika stran. Vedle bydlení a práce se muzeum věnovalo odívání, nábytkářským družstvům, spotřebnímu designu, hračkám, volnému času i politickému prostředí normalizace. Nábytek zastupovaly například podniky UP Rousínov, Hikor Písek nebo Dřevotvar z Jablonného nad Orlicí.
Od mončičáků po televizní reklamu
Retro zde nebylo jen otázkou vzpomínek na několik ikonických hraček. Céčka, mončičáci, Merkur, modelářství, chataření a kempování ukazovaly, jak se volný čas často odehrával mimo velká města a mimo nabídku profesionální zábavy. Samostatnou pozornost dostávalo také nakupování, škola, sport a televizní reklama.
Dobový obraz doplňovala móda a pracovní oděvy. Expozice připomínala značky a podniky Svit, Elite a Úbok, ale také montérky, zástěry, pracovní pláště nebo domácí pletené oblečení. K výrazným exponátům patřila sbírka magnetofonů z 80. let zapůjčená sběratelem Matějem Ruppertem. Nechyběly ani kostýmy známých zpěvaček a zpěváků či instalace prodejny inspirovaná seriálem Žena za pultem.
Budova, která je součástí příběhu
Retro muzeum nebylo zasazené do náhodného prostoru. Samotná Kotva patří k nejvýraznějším stavbám pražské architektury 70. let. Obchodní dům navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi; projekt vznikal v letech 1969 až 1971 a budova byla realizována v letech 1971 až 1974. Její charakteristická struktura vychází z opakujících se šestiúhelníkových, tedy hexagonálních půdorysných modulů.
Od roku 2019 je Kotva nemovitou kulturní památkou. Spojení autentického prostředí obchodního domu a předmětů každodenního života proto dávalo muzeu další vrstvu. Návštěva nebyla jen návratem k vybavení domácností, ale také setkáním s představou moderního socialistického města a životního stylu, který měla Kotva reprezentovat.
Retro bez zkrášlování minulosti
Expozice se neomezovala na nostalgickou přehlídku známých předmětů. Věnovala se také propagandě, fungování tajné bezpečnosti a odposlechům disidentů. Mezi připomínanými exponáty bylo i zařízení ukryté ve tvaru zapalovače, které se používalo v pražském hotelu Jalta. Tato část připomínala, že běžný život v normalizaci měl vedle spotřebičů, televizních seriálů a volnočasových aktivit také politický kontext.
Zájem návštěvníků byl značný. V roce 2023 si muzeum podle statistiky návštěvnosti muzeí a galerií prohlédlo 24 649 lidí. Číslo se týká tehdejšího provozu v Kotvě a nelze je zaměňovat za aktuální návštěvnost.
Expozice se stěhuje
Původní muzeum v obchodním domě Kotva je od 14. ledna 2024 uzavřené kvůli stěhování. Provozovatel avizoval novou adresu v Praze 1 a také změny, které mají být z velké části interaktivnější, přesné místo ani termín znovuotevření však podle posledních dostupných informací nebyly spolehlivě zveřejněny.
Starší údaje o otevírací době, vstupném a návštěvě v Kotvě proto není možné považovat za aktuální. Kdo chce Retro muzeum navštívit, měl by si před cestou ověřit stav přímo u provozovatele. I jako připomínka uzavřené expozice však místo ukazuje, proč je československé retro zajímavé: za známými věcmi z domácností se skrývá příběh designu, dostupnosti zboží, společenských očekávání i každodenního života v jednom konkrétním období českých dějin.