Romantická klavírní hudba má v Rudolfinu přirozené zázemí. V pátek 13. listopadu 2026 se zde od 19:30 představí britský klavírista James Lisney, který do Prahy přiveze program vystavěný na kontrastu meditace, melancholie, dramatu i technické brilance.
Večer může být zajímavým tipem nejen pro znalce klavírního repertoáru. Nabízí také možnost zažít hudbu v jedné z nejvýznamnějších pražských kulturních staveb, jejíž historie je s českým koncertním životem spojená už téměř půldruhého století.
Cesta romantickým klavírním světem
Program otevře Lisztova skladba Bénédiction de Dieu dans la solitude, tedy dílo soustředěné, duchovní a vnitřně ztišené. Po ní zazní Tři klavírní kusy Franze Schuberta z katalogového čísla D 946. Pozdní Schubert v nich ukazuje romantismus jako hudbu plnou zpěvnosti, stesku i nečekaných náladových proměn.
Středobodem recitálu bude Klavírní sonáta h moll op. 58 Fryderyka Chopina. Rozsáhlá skladba patří k náročným dílům klavírního repertoáru a spojuje dramatickou energii s lyrickými pasážemi. Závěr nabídne Sergeje Rachmaninova: miniatury Lilacs a Daisies a také Lisneyho interpretaci Kreislerových kusů Liebesleid a Liebesfreud v klavírních úpravách.
Dramaturgie tak postupuje od meditativní Lisztovy hudby přes Schubertovu pozdní tvorbu a Chopinovo sonátové drama až k Rachmaninovově nostalgii a virtuózním aranžím. Posluchač během jediného večera uslyší několik podob romantického výrazu, od intimní miniatury po velkou koncertní formu.
Klavírista s koncertní i pedagogickou zkušeností
James Lisney je britský koncertní klavírista, který se dlouhodobě věnuje také pedagogické práci. Podle biografických materiálů spojených s jeho klavírními kurzy působí jako učitel více než tři desetiletí a vedl přes 150 kurzů a mistrovských lekcí na čtyřech kontinentech.
Jeho pražský recitál proto stojí na spojení interpretační praxe a zkušenosti s výukou. Výběr skladeb zároveň ukazuje šíři romantického repertoáru: od duchovně laděného Liszta přes komorně působící Schubertovy kusy až po Chopinovu sonátu a efektní Rachmaninovovy transkripce.
Rudolfinum, koncertní dům s českou historií
Rudolfinum vzniklo v letech 1876 až 1884 podle návrhů architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Už od počátku bylo koncipováno jako víceúčelová kulturní budova s koncertními sály a galerijními prostory. Dnes je národní kulturní památkou a sídlí zde Česká filharmonie, Český spolek pro komorní hudbu i Galerie Rudolfinum.
Významné místo v jeho dějinách má první koncert České filharmonie, který se uskutečnil 4. ledna 1896 pod vedením Antonína Dvořáka. Na jeho počest nese hlavní koncertní prostor jméno Dvořákova síň. Budova však v minulosti nesloužila pouze hudbě: v letech 1919 až 1939 byla sídlem Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky. Po generální obnově v letech 1989 až 1992 se vrátila ke svému původnímu kulturnímu poslání.
Prakticky pro návštěvníky
Rudolfinum najdete na adrese Alšovo nábřeží 79/12 v Praze 1. Nejbližším významným dopravním uzlem je Staroměstská, kam vede metro linky A i několik tramvajových linek. Z koncertu lze snadno pokračovat procházkou po nábřeží nebo Starým Městem.
Rudolfinum je bezbariérové; bezbariérový vstup do Dvořákovy síně vede z ulice 17. listopadu. Přesný sál, v němž se recitál uskuteční, je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele nebo na vstupence, protože dostupné informace se v tomto údaji rozcházejí. Orientačně může koncert včetně přestávky trvat kolem dvou hodin.