Na první pohled může Rybniční zámeček působit jako menší stavba u silnice mezi Lednicí a Valticemi. Jeho význam však nespočívá jen v samotné budově. Stojí v místě, kde se potkává hladina Prostředního rybníka, aleje, lesy a několik romantických saletů, tedy drobných staveb vytvořených jako součást promyšlené krajiny Lednicko-valtického areálu.
Z jižního průčelí se otevírá pohled přes rybník k chrámu Tří Grácií. V dálce lze vnímat také Apollonův chrám a Nový dvůr. Právě tyto průhledy ukazují, že zdejší krajina nebyla ponechána náhodě. Lichtenštejnové ji v 18. a 19. století utvářeli tak, aby jednotlivé stavby, cesty, vodní plochy i výhledy vytvářely působivý celek.
Lovecké zázemí u Prostředního rybníka
Rybniční zámeček vznikl v letech 1814 až 1816 z iniciativy knížete Jana I. Josefa z Liechtensteina. Návrh připravil vídeňský architekt Josef Kornhäusel. Jednopatrová klasicistní budova má obdélný půdorys a její jižní průčelí zvýrazňuje předsunutý rizalit s trojúhelníkovým štítem. V jeho výzdobě se objevuje harfa doplněná květinovými ornamenty.
Původní využití odpovídalo poloze u rybníka. Zámeček poskytoval zázemí při lovech ryb a vodního ptactva a sloužil také jako obydlí hajného. Později v něm žil knížecí zahradník s rodinou. Nešlo tedy pouze o reprezentativní stavbu pro slavnostní návštěvy, ale také o praktické místo spojené s péčí o zdejší krajinu a hospodařením v ní.
Od aristokratických lovů k biologickému výzkumu
Ve 20. letech 20. století se historie objektu vydala novým směrem. V zámečku vznikla biologická výzkumná stanice a budova se začala využívat pro potřeby vysokého školství. Toto období navázalo na přirozené předpoklady místa: rybník, mokřadní prostředí a okolní lesy nabízely vhodné podmínky pro sledování vodních organismů i ptactva.
Po ukončení činnosti biologické stanice v roce 1971 přešel objekt do užívání a správy Lesnické fakulty tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně. Nějaký čas zde fungovala také ornitologická expozice, která byla po roce 2001 zrušena. Současným vlastníkem je Mendelova univerzita v Brně a od roku 2002 je zámeček v přímé správě jejího rektorátu.
Interiéry a výhledy na salety
V letech 2002 až 2008 prošel Rybniční zámeček rekonstrukcí a restaurátorskými pracemi. Obnoveny byly venkovní části i interiéry. V prvním patře se nachází slavnostní sál a dva rohové salonky – společenský a lovecký. Patro s přízemím spojuje točité pískovcové schodiště s kovaným zábradlím.
Reprezentační prostory doplňuje stylový mobiliář. V přízemí jsou obnoveny dva apartmány, přičemž východní je zařízen ve stylu Ludvíka XVI. Sklepení bylo upraveno jako jídelna. Výrazným prvkem jsou francouzská okna a balkon jižního průčelí, odkud se nejlépe vnímá vztah stavby k Prostřednímu rybníku a okolním saletům.
Tip na zastavení mezi Lednicí a Valticemi
Zámeček leží přibližně tři kilometry od Lednice směrem na Valtice, v prostoru Bezručovy aleje a Prostředního rybníka. Je proto vhodným cílem pro pěší výlet i cyklistické putování po Lednicko-valtickém areálu. I když návštěvník nemusí vstoupit dovnitř, samotná poloha nabízí dost důvodů ke krátkému zastavení: lze odtud sledovat rybník, chrám Tří Grácií i širší kompozici krajiny zapsané od roku 1996 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Přístup do objektu je omezený. Aktuální informace státního zámku Lednice uvádějí, že Rybniční zámeček není běžně přístupný veřejnosti. Obec Lednice zároveň informuje o příležitostném otevření například o Velikonocích a Vánocích. Režim se může měnit, proto je vhodné si před cestou ověřit možnosti u správce nebo obce. Mendelova univerzita prostory využívá také pro ubytování a pracovní, společenské či kulturní akce.
Zařazení místa bývá někdy spojováno s Hlohovcem, protože Prostřední rybník leží v širší krajině mezi Lednicí, Valticemi a Hlohovcem. Samotný Rybniční zámeček však administrativně patří k obci Lednice. Jeho adresa zní Rybniční zámeček 437, 691 44 Lednice.