Klub 007 Strahov není snadné najít podle výrazného průčelí nebo nápadného názvu nad vchodem. Sídlí ve sklepních prostorách bloku 7 Strahovských kolejí ČVUT, v areálu nedaleko Stadionu Strahov. Právě tam se ale už desítky let odehrává jeden z nejzajímavějších příběhů pražské hudební kultury.
Strahovská Sedmička patří k nejdéle fungujícím hudebním klubům v Praze. Její historie sahá na samotný konec 60. let. Současná oficiální prezentace uvádí nepřetržité působení od roku 1969, historické materiály klubu zmiňují už zimu roku 1968. Jisté je, že prostor vznikl v prostředí vysokoškolských kolejí a od počátku měl blízko ke studentskému životu, hudbě a novým kulturním proudům.
Od studentského klubu k alternativní scéně
Strahovské koleje byly vybudovány v letech 1964 až 1965 na místě někdejších šaten všesokolských sletů. Komplex tvoří dvanáct bloků a právě podle jejich čísel se označovaly také zdejší studentské kluby. Sedmička se postupně stala prostorem, který dokázal nabídnout více než běžnou kolejní zábavu.
V 70. letech patřila spolu s Junior klubem Na Chmelnici k nejaktivnějším a nejprogresivnějším pražským hudebním místům. V době normalizace poskytovala zázemí interpretům, kteří se z různých důvodů ocitali mimo hlavní kulturní proud. Na pódiu se objevovali například Vladimír Mišík, Petr Skoumal, C&K Vocal nebo Luboš Andršt. Součástí programu byly také pořady hudebního publicisty Jiřího Černého.
Místo, kde se střídaly generace i žánry
Význam klubu nespočívá pouze v jeho délce fungování. Sedmička dokázala v průběhu desetiletí reagovat na proměny hudební scény a přitahovat publikum k žánrům, které se jinam často nevešly. Zazníval zde blues, jazz rock, punk, ska, rockabilly, industriál, elektronika, metal i hip hop.
Právě v oblasti hip hopu sehrál klub důležitou roli. V určitém období se tu potkávaly všechny jeho základní prvky – DJing, rap, breakdance i graffiti. Po roce 1991 se pak 007 výrazně zapsal do mezinárodní hardcoreové scény. Vystoupily zde kapely jako Agnostic Front, At The Drive-In, Madball nebo Refused. Pro návštěvníky tak klub představoval možnost vidět domácí kapely i zahraniční jména v těsném kontaktu s publikem.
Strahov v listopadu 1989
Klub má své místo také v příběhu sametové revoluce. V listopadu 1989 se stal jedním ze zázemí strahovských studentů. Konaly se zde diskuse, čtení a koncerty a telefon v klubové kanceláři pomáhal předávat informace v době, kdy se události měnily ze dne na den.
Také pozdější existence Sedmičky nebyla samozřejmá. V roce 2001 klub postihl požár a opakovaně musel řešit stížnosti na hluk i hrozbu uzavření. V kritických chvílích mu pomáhali hudebníci a návštěvníci prostřednictvím benefičních koncertů. Provoz spojený s klubem je dlouhodobě uváděn především v souvislosti s Ivem Kučerou, který se podílel na jeho dalším směřování.
Kam dnes vyrazit za hudbou
Dnešní program 007 se soustředí především na punk, hardcore, rock, metal, indie, ska a další alternativní směry. Klub zůstává menším koncertním prostorem s výraznou dramaturgií, kde se mohou potkávat začínající kapely, zavedení domácí interpreti i zahraniční hosté. Pražský magistrát jej označuje za legendární součást klubové scény a podporuje jeho celoroční provoz i koncertní sérii Extra.
Návštěva vyžaduje trochu orientace v areálu kolejí. Oficiální adresa zní Chaloupeckého 1903/6, Praha 6, 169 00; hledat je třeba blok 7 Strahovských kolejí ČVUT, nikoli samostatnou budovu s nápadným uličním vstupem. Podle klubu sem lze dorazit autobusy 143, 176 a 191, případně tramvajemi 22, 25 a 97 na Malovanku. Začátky koncertů, vstupné i případná omezení se mění podle konkrétního programu, proto je vhodné ověřit si aktuální informace před cestou.
Klub 007 Strahov je zajímavý právě tím, že nestojí na okázalosti. Jeho hodnotu tvoří kontinuita, atmosféra sklepního prostoru a schopnost otevírat dveře hudbě, která by v běžném kulturním provozu mohla zůstat stranou. Pro poznávání pražské kultury je Sedmička živým místem, kde se historie české alternativy stále píše dál.