Nejvýraznější částí Šelmberku je dochovaná bergfritová věž. Tento typ věže býval samostatným obranným prvkem hradu a dnes slouží jako vyhlídkové místo. Z jejího vrcholu i z okolí zříceniny se otevírají pohledy do zvlněné krajiny kolem Mladé Vožice a údolí Blanice.
Hrad stojí v lokalitě Běleč u Mladé Vožice, administrativně tedy náleží obci Běleč v Jihočeském kraji. Jeho počátky sahají nejpozději před rok 1318. S ranou historií jsou spojováni Buzicové, kteří se podle hradu psali ze Šelmberka. Z původního sídla se dochovaly především části opevnění a právě věž, díky nimž si lze představit strategický význam skalnatého ostrohu.
Hrad, kde se minulost zkouší vlastníma rukama
Šelmberk není pouze tichou kulisou zarostlých zdí. Součástí areálu je Historicko řemeslně vzdělávací centrum Šelmberk, které provozuje sdružení Danar. Jeho cílem je přiblížit minulost prakticky – prostřednictvím technik, nástrojů a pracovních postupů, bez nichž se lidé v dřívějších staletích neobešli.
V areálu návštěvníci najdou například kovárnu, hrnčířskou a chlebovou pec, papírnu, tkalcovskou, barvířskou, tesařskou a sedlářskou dílnu. Nechybí ani pivovar či střelnice. Při tematických akcích je možné sledovat práci kovářů, hrnčířů, pekařů, tesařů nebo papírníků a porovnat dnešní pohodlí s náročností ruční výroby.
Centrum připravuje programy pro děti, mládež i dospělé, vzdělávací pobyty, semináře a exkurze. Historie se tu neodehrává jen ve vitrínách: návštěvníci si mohou lépe představit, jak vznikaly předměty každodenní potřeby, jak se zpracovávaly suroviny a jakou úlohu měla řemesla v životě středověké společnosti.
Byliny podle klášterní tradice
K atmosféře areálu patří také bylinná zahrada inspirovaná středověkými klášterními zahradami. Podle provozovatele ji tvoří 58 záhonů s přibližně 50 druhy rostlin. Byliny tu nemají pouze okrasnou funkci – připomínají, že se využívaly v léčitelství, kuchyni, barvířství i při výrobě textilu.
Zahrada je podle dostupných informací celoročně volně přístupná. Při některých programech ji doplňuje výklad, který ukazuje, jak se jednotlivé rostliny používaly a proč byly pro tehdejší hospodářství důležité. Pro návštěvníka tak představuje klidnější část prohlídky po výstupu k věži a procházce mezi hradními pozůstatky.
Od středověkého hradu ke klasicistnímu zámečku
Šelmberk má více historických vrstev. Na jižním předhradí stojí klasicistní zámeček, který nechal kolem roku 1801 vybudovat hrabě Leopold I. Kuenburg. Objekt sloužil ke správě obory a později jako lesní úřad vožického panství. Dnes tvoří zázemí vzdělávacího centra a postupně se renovuje.
Právě spojení středověké zříceniny, pozdějšího zámečku a současného centra dává místu neobvyklý charakter. Šelmberk není zakonzervovaným bodem minulosti, ale areálem, kde se památka využívá k výuce, setkávání a připomínání dávných způsobů života.
Útočiště pro netopýry i tip na výlet
Hradní prostory mají význam také pro přírodu. Šelmberk je spojován s výskytem netopýrů, kteří využívají klidná a členitá zákoutí historických staveb. Památky tohoto typu se objevují i v popularizačních programech zaměřených na ochranu netopýrů. Ty mohou zahrnovat přednášky, poslech jejich ultrazvukových signálů pomocí detektoru nebo ukázky odchytu do sítí. Konkrétní aktuální termín takového programu přímo na Šelmberku je ale vždy třeba ověřit u provozovatele.
K hradu lze dojít po červené turistické značce z Mladé Vožice, případně přijet autem po místní komunikaci. Areál bývá podle zveřejněných návštěvních informací otevřen především o víkendech a svátcích od jara do podzimu; mimo tuto dobu zůstávají přístupné rozvaliny po značené trase, zatímco zázemí centra může být uzavřené. Aktuální otevírací dobu, vstupné i program je proto vhodné před cestou ověřit.
Výlet na Šelmberk ocení ti, kdo hledají víc než jen vyhlídku. Na jednom místě tu mohou vystoupat na hradní věž, projít se mezi pozůstatky dávného sídla, nahlédnout do historických dílen a vnímat krajinu, která poskytuje domov také méně nápadným nočním obyvatelům.