Na první pohled je Šenovská lokálka jen krátkou železniční tratí. Úsek mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem měří přibližně 4,5 kilometru, přesto v sobě spojuje průmyslovou historii, pozoruhodné železniční stavitelství i příjemný výlet do krajiny Českého Švýcarska a Lužických hor. V sezoně se na kolejích objevují historické motorové vozy, kterým se podle typického představitele říká také Kamenický motoráček.
Železnice vznikla kvůli sklu
Trať nebyla vybudována jako romantická turistická atrakce. Její vznik souvisel především s rychlým rozvojem sklářství v Kamenickém Šenově. Místní průmyslníci potřebovali lepší spojení pro přepravu zboží i lidí a železnice měla město napojit na hlavní dopravní síť. Koncese byla vydána v srpnu 1885 a provoz začal už 10. února následujícího roku.
Význam dráhy ještě vzrostl v roce 1903, kdy byla z Kamenického Šenova prodloužena přes Prácheň a Nový Oldřichov až do České Lípy. Navazující úsek měřil 21,8 kilometru. Celá trať tak po desetiletí vytvářela dopravní osu pro oblast, v níž hrálo sklářství zásadní hospodářskou roli.
Krátká trať s náročným profilem
Šenovka je zajímavá také po technické stránce. Přestože měří jen několik kilometrů, překonává výrazné stoupání. Sklony se zde podle provozovatele většinou pohybují mezi 26 a 32 promilemi. Trať navíc vede oblouky s poměrně malými poloměry, přibližně od 200 do 400 metrů. Jízda historickým motoráčkem proto není jen přesunem mezi dvěma městy, ale i názornou ukázkou toho, s jakými podmínkami se místní dráhy v kopcovitém terénu musely vyrovnávat.
Osobní doprava na celé trati skončila na konci září 1979. Krátký úsek mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem však ještě sloužil nákladním vlakům, zejména při zásobování místních skláren. Definitivně byl nákladní provoz ukončen v roce 1992. Na rozdíl od pokračování směrem k České Lípě se zdejší trať podařilo zachovat.
Hurvínek pod Zámeckým vrchem
Historické vlaky se na Šenovku začaly vracet už v 90. letech. Liberecký kraj uvádí rok 1997, zatímco pozdější materiály hovoří o obnovení sezónního provozu v roce 2016. Jde o různé etapy návratu turistických jízd, nikoli o rozpor, který by měnil příběh dráhy. Dnešní provoz zajišťuje KŽC Doprava podle aktuálního sezonního jízdního řádu.
Mezi vozy, které se na trati objevují, patří motorový vůz M 131.1302, známý jako Hurvínek, a vůz M 152.0535 s přezdívkou Orchestrion. Z České Kamenice vlak stoupá krajinou pod úbočím Zámeckého vrchu a míří ke koncovému nádraží v Kamenickém Šenově. Právě tato část trasy se objevila také ve filmu Tmavomodrý svět režiséra Jana Svěráka.
Výlet, který nekončí na nádraží
Kamenický Šenov je vhodným cílem i pro návštěvníky, kteří se o železnici běžně nezajímají. Nedaleko nádraží lze navštívit Sklářské muzeum a připomenout si tradici, kvůli níž lokálka původně vznikla. Dalším výrazným bodem v okolí je Panská skála, známá sloupcovitou čedičovou skálou. V opačném směru láká Česká Kamenice historickým centrem a možností pokračovat k vyhlídce Jehla.
Na šenovském nádraží se postupně obnovuje také železniční muzeum s venkovními expozicemi. Připomíná nejen samotnou lokálku, ale i železniční techniku a každodenní provoz, který byl kdysi pro zdejší průmysl nezbytný. V roce 2026 se zde připomíná 140 let od zahájení provozu Šenovky, což podtrhuje její trvalé místo v regionální historii.
Zajímavou alternativou k jízdě vlakem je cyklostezka Varhany. Ta vede po tělese zrušeného pokračování trati směrem ke České Lípě a ukazuje, že zaniklá železnice může získat nový život i bez kolejí. Při plánování výletu je dobré ověřit aktuální jízdní řád u KŽC nebo v systému Dopravy Ústeckého kraje. Šenovka je sezónní železnice a historické vozy mají omezenou kapacitu.