Stačí krátký okamžik u pece a návštěvník pochopí, proč má sklářské řemeslo v Kamenickém Šenově tak silné postavení. Zářivě oranžová sklovina se nabírá z tavicí pánve, sklář ji foukáním a nástroji postupně tvaruje a během několika minut vzniká předmět, který ještě před chvílí existoval jen jako směs surovin. Sklárna Jílek nabízí možnost sledovat tento proces přímo v aktivním provozu.
Huť s více než stoletou historií
Sklárnu založili v roce 1905 Antonín Jílek a Franz Vetter. O čtrnáct let později se k Antonínu Jílkovi připojil jeho bratr Václav a podnik začal vystupovat pod názvem Bratři Jílkové. Jeho vznik souvisel s rozvojem Kamenického Šenova, který se jako centrum výroby a zušlechťování skla rozvíjel už od 17. století. Význam místního oboru později podpořila také odborná sklářská škola založená v roce 1856.
Huť vyrostla v blízkosti železniční trati a nádraží. Pro sklářský podnik to byla praktická poloha – umožňovala dopravovat suroviny i hotové výrobky. Ve 30. letech minulého století se podnik pustil také do vlastního zušlechťování skla. Přibyla malírna a exportní sklad a sklárna spolupracovala s dílnami, které zajišťovaly broušení, rytí, malování, lazurování nebo stříbření.
Po znárodnění v roce 1945 se huť stala součástí národních sklářských podniků. V letech 1953 až 1968 patřila do struktury Borského skla a později Crystalexu. Rodiny původních majitelů ji znovu převzaly po privatizaci v září 1993. Následovala rekonstrukce areálu a změna vytápění na zemní plyn. Po dalších proměnách provozovatelů se sklárna v roce 2013 dostala do vlastnictví společnosti Royal Glass.
Od sklářského kmene k barevnému výrobku
Dnešní výroba navazuje na ruční postupy a kombinuje vlastní návrhy se zakázkovou produkcí. Základem je sklářský kmen, který vzniká z písku, sody, potaše a vápence. Do směsi se přidávají také čisté skleněné střepy a další látky ovlivňující výslednou barvu. V tavicí peci se sklovina roztavuje v šesti šamotových pánvích. Každá z nich může obsahovat jiný odstín, takže při zpracování lze vrstvit barevné sklo a vytvářet optické efekty.
Uvnitř pece panuje teplota až kolem 1 500 stupňů Celsia. Při samotné práci se sklovinou se skláři pohybují přibližně kolem 1 200 stupňů. Žhavou hmotu nabírají na píšťaly, foukají do ní a tvarují ji pomocí nástrojů i dřevěných a kovových forem. Práce vyžaduje sehranost a rychlé rozhodování, protože sklo při chladnutí okamžitě mění své vlastnosti.
Co uvidíte během exkurze
Prohlídka přibližuje cestu výrobku od pece až k finálním úpravám. Návštěvníci mohou pozorovat nabírání skloviny, foukání, tvarování ve formách i práci v hutní části provozu. Po vytvarování putují výrobky do chladicí pece, kde teplota klesá pomalu a kontrolovaně. Podle tloušťky skla může chlazení trvat přibližně tři hodiny až dva dny. Příliš rychlé ochlazení by mohlo způsobit prasknutí nebo vnitřní napětí.
Ve studené části výroby následuje pukárna a brusírna. Právě zde se sklo opracovává diamantovými kotouči a brusivy různé zrnitosti. Z hutního polotovaru se tak postupně stává dekorativní či užitkový předmět s hladkým povrchem, vybroušeným detailem nebo další povrchovou úpravou. Součástí návštěvy může být také podniková prodejna s výrobky sklárny.
Prakticky pro návštěvu
Sklárna Jílek stojí na adrese Nová huť 687 v Kamenickém Šenově a je součástí projektu Crystal Valley, který představuje sklářské provozy a další místa spojená s místní tradicí. Exkurze se podle aktuálních informací konají ve všední dny, zpravidla v dopoledních hodinách, a trvají přibližně půl hodiny. Protože prohlídka probíhá v běžném výrobním provozu, je vhodné domluvit termín předem; aktuální časy se mohou měnit podle směn a zakázek.
Standardní výklad je v češtině, po telefonické domluvě může být k dispozici také angličtina nebo italština. Rezervaci lze řešit prostřednictvím provozovatele s předstihem alespoň několika pracovních dnů. Kromě pravidelných exkurzí se v areálu příležitostně konají také veřejné akce, například dny otevřených dveří. Návštěva sklárny tak nabízí nejen pohled na technicky náročnou výrobu, ale i konkrétní setkání s řemeslem, které k severním Čechám patří po staletí.