Jen málokterá česká obec má ve svém znaku trilobita. Skryje na Rakovnicku si tohoto pravěkého živočicha zvolily jako připomínku nalezišť, která proslavila obec ve světové geologii. V okolních břidlicích se zachovaly části schránek trilobitů a dalších organismů z doby, kdy zde před přibližně 520 miliony let leželo kambrické moře.
Výlet do Skryjí proto není jen krátkou zastávkou u muzejní expozice. Nabízí spojení krajiny kolem Berounky, lesních cest, geologické historie a příběhu muže, který původně přijel kvůli úplně jinému úkolu.
Železnice, která přivedla Barranda k trilobitům
Joachim Barrande přišel do Skryjí v roce 1833 v souvislosti s projektováním a vyměřováním plánované koněspřežné železnice. Při průzkumu narazil na bohaté vrstvy zkamenělin. Nález na něj zapůsobil natolik, že se studiu prvohorního života věnoval po zbytek života.
Skryje se díky jeho práci dostaly do odborných map. Barrande ve svém rozsáhlém díle popsal více než 3 560 druhů zkamenělin. Jeho práce vyšly ve 22 svazcích a čítají přibližně 6 000 stran. Nešlo tedy o krátkodobé nadšení, ale o celoživotní výzkum, který dal skryjským nálezům mezinárodní význam.
Co vyprávějí kambrické břidlice
Trilobiti patřili k významným obyvatelům prvohorních moří. Jejich tělo chránila členěná schránka, jejíž části se mohly po odumření živočicha zachovat v usazených horninách. Skryjské břidlice tak dnes umožňují nahlédnout do období vzdáleného stovky milionů let, kdy se život odehrával především v moři.
V okolí se nachází několik geologicky zajímavých míst. K nejznámějším patří lokalita Pod hruškou na levém břehu Berounky u mostu a silnice směrem na Týřovice. Další názvy spojené s nálezy jsou Ústí Karáskovy rokle, Pod trním podél Karáskova potoka, svah mezi osadou Luh a Skryjemi nebo oblasti Dlouhá hora a Podmokelský mlýn u Zbirožského potoka. Nejde však automaticky o samostatné značené turistické cíle s jednotným návštěvnickým zázemím.
Stezka podél Skryjského potoka
Praktickým způsobem, jak se s krajinou seznámit, je naučná stezka Skryjský luh. Měří přibližně dva kilometry, začíná u mostu přes Berounku a vede převážně po lesní cestě podél Skryjského potoka. Zaměřuje se na přírodu, historii oblasti i paleontologii.
Stezka dobře doplňuje návštěvu památníku. Zatímco v expozici člověk uvidí konkrétní nálezy a dozví se více o Barrandově práci, v terénu si může lépe představit krajinu, v níž se geologický příběh Skryjí odehrává. Výlet lze prodloužit také k pozůstatkům hradu Týřov, do přírodní rezervace Jezírka na Zbirožském potoce nebo mezi roubené stavby místní vesnické památkové zóny.
Památník v bývalé škole
Památník Joachima Barranda sídlí od roku 1997 v budově bývalé školy čp. 68. Hlavní expozice v podkroví představuje Barrandovy paleontologické nálezy a prvohorní faunu skryjsko-týřovické oblasti. Při přípravě expozice a odhalení Barrandova pomníku v roce 1968 sem bylo zapůjčeno osm vitrín z Národního muzea a 110 exemplářů trilobitů.
Muzeum ale není věnované pouze zkamenělinám. Součástí je také národopisná expozice Život ve Skryjích a archeologická část zaměřená na výzkumy prof. Durdíka z nedalekého Týřova. Děti si podle provozovatele mohou v rámci muzejní aktivity najít vlastního zkamenělého trilobita, takže návštěva není jen pasivní prohlídkou vitrín.
Památník najdete na adrese Skryje 68. Otevírací doba se v průběhu roku mění, a před cestou je proto rozumné ověřit aktuální údaje u Muzea T. G. M. Rakovník. Běžné vstupné je podle zveřejněných informací 40 korun pro dospělého a 20 korun pro děti od šesti do patnácti let, seniory a studenty.
Objevovat, ne vyrývat
Skryje lákají k představě, že si návštěvník odveze vlastní trilobit. Pravidla sběru však nejsou v dostupných podkladech jednotně uvedena pro všechna naleziště. Bezpečnější je proto fosilie pozorovat, navštívit památník a respektovat ochranu přírody i vlastnické poměry. Právě v muzeu lze navíc nálezy prohlédnout bez rizika poškození cenných vrstev.
Skryje tak nabízejí výlet, při němž se dávná historie neodehrává jen za sklem vitrín. Je zapsaná v okolních kopcích, potocích i v samotném znaku obce. A jméno druhu Skreiaspis spinosa, odvozené od Skryjí, připomíná, že zdejší trilobiti mají v dějinách paleontologie své vlastní místo.