Jen málokteré skalní útvary působí tak, jako by je vytvořila lidská ruka. Slavenské hřiby v Broumovských stěnách však mají svůj charakteristický tvar zcela přirozený. Na pískovcovém hřebeni nad osadou Slavný se tyčí skály se zúženým „dříkem“ a širší horní částí, která připomíná klobouk houby.
Lokalita patří k nejzajímavějším přírodním cílům v okolí Suchého Dolu. Nabízí nejen působivou ukázku geologického vývoje, ale také možnost spojit návštěvu s delší túrou po skalních hřebenech, roklích a vyhlídkách Broumovských stěn.
Houby vytvořené zvětráváním
Slavenské hřiby vznikly v kvádrových pískovcích svrchní křídy, které jsou pro Broumovské stěny typické. Jednotlivé vrstvy horniny nemají stejnou odolnost. Spodní partie skály zvětrávají a podléhají erozi rychleji, zatímco horní, pevnější vrstvy odolávají déle. Postupem času se tak vytvoří tvar připomínající houbu.
Jde o názorný příklad toho, jak voda, vítr, mráz a další přírodní procesy po dlouhá období modelují krajinu. Broumovské stěny proto nejsou jen souborem izolovaných skal, ale rozsáhlým pseudokrasovým územím s věžemi, stěnami, soutěskami, jeskyněmi a skalními městy.
Skalní hřiby se objevují i v dalších částech Broumovska, například v okolí Božanovského Špičáku. Slavenské útvary však patří k nejvýraznějším a nejlépe zapamatovatelným přírodním motivům zdejšího hřebene.
Výlet ze Slavného i delší cesta z Police
Nejjednodušší přístup vede z okolí osady Slavný, která je správně spojena s obcí Suchý Důl. Z tamního parkoviště se turisté vydávají po žluté značce k rozcestí Nad Slavným a dále pokračují po červeně značené hřebenové trase. Přesná délka záleží na zvolené variantě, jde však o výlet, který lze zařadit i do programu kratšího dne.
Kdo chce poznat Broumovské stěny důkladněji, může zvolit delší geoturistickou trasu z Police nad Metují. Ta vede po červeně značené Jiráskově cestě ke Slavenským hřibům a měří přibližně 14,5 kilometru. Převýšení kolem 355 metrů znamená zhruba pět hodin chůze a střední náročnost. Čas i délka jsou samozřejmě orientační a závisí na tempu, počasí a zvolené trase.
Slavenské hřiby lze během delšího výletu spojit s dalšími místy Broumovských stěn. V okolí se nacházejí vyhlídky, Zaječí a Hruškova rokle, Ovčín, Koruna i další skalní útvary. Hřebenová cesta tak nabízí spíše putování přírodní galerií než návštěvu jediné izolované atrakce.
Výhledy přes Broumovsko až do Polska
Od skalních útvarů a z okolních partií hřebene se otevírají pohledy do Broumovské kotliny. Za dobré viditelnosti lze sledovat také Javoří hory, další části Broumovska a přes hranici polské Stolové a Soví hory. Právě střídání skal, lesních úseků a otevřených vyhlídkových míst dává výletu proměnlivý charakter.
Hřeben má navíc i svou historickou stopu. U prvních skalních útvarů se nachází jedna z vytesaných značek staré turistické cesty, která vedla po hřebeni Broumovských stěn z Hejšoviny na Hvězdu. Dnešní návštěvník tak kráčí krajinou, která byla zajímavá pro turisty už v minulosti.
Skály v chráněné krajině
Broumovské stěny jsou od roku 1956 národní přírodní rezervací. Chráněné území má rozlohu přibližně 557 hektarů a zahrnuje nejen geologicky cenný pískovcový reliéf, ale také přirozené lesní porosty a vzácné druhy organismů. Rezervace zasahuje do katastrů několika obcí, mezi nimiž je i Suchý Důl.
Členitý terén může být místy skalnatý a zahrnuje prudší úseky i rokle. Na výlet se proto hodí pevná obuv a dostatek času. Návštěvníci by měli zůstávat na značených cestách, nevstupovat do nepřístupných částí skal a respektovat aktuální podmínky ochrany přírody.
Slavenské hřiby nejsou samostatným sídlem ani místem s přesnou poštovní adresou. Pro plánování výletu je praktičtější hledat turistické spojení přes osadu Slavný a před cestou ověřit stav značení, možnosti parkování či případná omezení. Odměnou je setkání s jedním z nejpůsobivějších tvarů, které dokázala v Broumovských stěnách vytvořit sama příroda.